Řád bílého lva

generálmajor Antonín Špaček
(23. května 1917)
za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost
Generál Antonín Špaček patří k hrdinům boje za svobodu za druhé světové
války. Bojoval ve Francii a Velké Británii. V roce 1949 byl ve
vykonstruovaném procesu odsouzen k deseti letům těžkého žaláře a řadu let
strávil v uranových dolech. Je držitelem nejvyšších českých i zahraničních
vojenských vyznamenání. Od roku 2001 je předsedou Československé obce
legionářské.

in memoriam
plukovník Josef Bryks
(18. března 1916 - 11. srpna 1957)
za zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost
Plukovník Josef Bryks patřil k velkým osobnostem českého odboje proti oběma
totalitám. Za války bojoval ve Francii a ve Velké Británii, po sestřelení
byl zajat Němci a odsouzen k smrti. Byl zachráněn spojeneckými vojsky a
obdržel řadu českých i zahraničních nejvyšších vojenských vyznamenání. V
roce 1948 byl nespravedlivě odsouzen a prošel řadou nejtěžších věznic. I
tam však hrdinsky vytrval ve svém otevřeném odporu proti totalitě. V roce
1957 podlehl útrapám věznění.


Řád Tomáše Garrigua Masaryka

brigádní generál Miroslav Štandera
(5. října 1918)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Generál Miroslav Štandera se za druhé světové války účastnil jako stíhač
bojů na západní frontě. Po únoru 1948 se mu před hrozbou zatčení podařilo
uprchnout do Velké Británie, kde byl až do roku 1955 letcem RAF. Za své
bojové hrdinství byl vyznamenán mnoha vysokými českými i zahraničními
vojenskými vyznamenáními. Od roku 1994 opět žije v České republice a je
činný ve Sdružení československých zahraničních letců.

in memoriam
kapitán Václav Kojzar
(26. února 1916 - 21. ledna 2006)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Kapitán Václav Kojzar za druhé světové války prokázal hrdinství v bojích v
severní Africe a na západní frontě. Po únoru 1948 byl ve vykonstruovaném
procesu odsouzen k doživotnímu vězení a strávil sedm a půl roku v uranových
dolech. Po roce 1989 byl aktivním členem Československé obce legionářské.
Byl nositelem řady vysokých vojenských vyznamenání. Zemřel letos 21. ledna
ve věku nedožitých 90 let.

Hilda Čiháková-Hojerová
(9. prosince 1909)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Paní Hilda Čiháková-Hojerová byla za nacistické okupace aktivní účastnicí
odboje a za své hrdinství obdržela v roce 1947 vysoké vojenské vyznamenání.
V roce 1948 byla komunistickým režimem odsouzena k 25 letům žaláře. Po osmi
letech věznění byla propuštěna a později rehabilitována. Dlouhá léta je
veřejně činná v organizacích příslušníků druhého a třetího odboje, a
přestože letos oslaví 97 let, je stále příkladem mimořádné občanské
aktivity a angažovanosti.

MUDr. Naděžda Kavalírová
(13. listopadu 1923)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Naděžda Kavalírová je známá svým dlouholetým otevřeným odporem proti
komunistickému režimu. Po maďarských událostech v roce 1956 byla ve
vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu, řadu let vězněna a poté
dlouhodobě perzekvována. Od roku 1990 se angažuje ve vedení Konfederace
politických vězňů, nejprve jako místopředsedkyně, od roku 2003 je
předsedkyní této organizace.

Mons. Michael Josef Pojezdný
(17. července 1943)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Mons. Michael Josef Pojezdný vstoupil v roce 1970 tajně do premonstrátského
řádu a v roce 1987 byl zvolen opatem strahovským. V období totality se
podílel na aktivitách připravujících podmínky pro vítězství demokracie v
zemi. Po roce 1989 se významně zasloužil o obnovení náležitého postavení
církví v české společnosti. Má rovněž velké zásluhy o obnovu významných
kulturních památek a jejich zpřístupnění veřejnosti.

Mons. ThDr. Karel Skalický
(20. května 1934)
za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a
lidských práv
Mons. Karel Skalický je vynikající teolog, který se významně podílel na
aktivitách českého exilu v boji proti totalitě. Po emigraci do Říma
přednášel teologii na Lateránské univerzitě, od roku 1967 vydával významný
exilový časopis Studie a jako kněz se věnoval českým exulantům. V roce 1994
se vrátil do vlasti a působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v
Českých Budějovicích.












medaile Za zásluhy

akademický malíř Jiří Anderle
(14. září 1936)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Jiří Anderle je významný český malíř a grafik, jehož rozsáhlé dílo si
získalo věhlas a prestižní ocenění doma i v zahraničí. Jeho tvorba je
zastoupena ve sbírkách nejpřednějších světových muzeí a galerií. Od roku
1964 buduje unikátní rozsáhlou sbírku primárního umění Afriky, kterou v
letošním roce daroval veřejnosti.

Prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc.
(6. února 1940)
za zásluhy o stát v oblasti vědy
Profesor Petr Hájek je mezinárodně uznávaná vědecká osobnost v oboru
matematické logiky. Působil v řadě prestižních zahraničních vědeckých
institucích a jeho rozsáhlé vědecké dílo a přínos české vědě získaly
nejvyšší ocenění Akademie věd ČR.

Milan Horvát
(22. ledna 1953)
za zásluhy o stát
Milan Horvát se ve svých občanských aktivitách dlouhodobě věnuje řešení
pracovních a sociálních problémů romských spoluobčanů. V roce 1998 založil
občanské sdružení, které organizuje kulturní a vzdělávací akce pro Romy,
pečuje o osoby bez přístřeší a řeší sociální problémy rodin s dětmi. Jeho
aktivity si získaly i významné mezinárodní ocenění.

Iva Janžurová
(19. května 1941)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Iva Janžurová je vynikající česká herečka, která za léta své bohaté
umělecké dráhy vytvořila řadu nezapomenutelných divadelních, filmových,
televizních i rozhlasových rolí. Svým všestranným herectvím patří od 60.
let k nejvýraznějším a nejoblíbenějším osobnostem českého dramatického
umění.

Jiřina Jirásková
(17. února 1931)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Jiřina Jirásková je od 50. let velkou osobností českého divadelního a
filmového umění. Svou celoživotní divadelní uměleckou dráhu spojila s
Divadlem na Vinohradech, jemuž v 90. letech stála v čele i jako ředitelka.
Ztvárnila řadu nezapomenutelných rolí a trvale patří k nejoblíbenějším
českým herečkám.

Jan Klusák
(18. dubna 1934)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Jan Klusák je významný český hudební skladatel, který vedle své tvorby
koncertní dosáhl proslulosti jako autor scénické, filmové a televizní
hudby. Jeho jméno je spojeno s mnoha zásadními díly českého filmového a
divadelního umění druhé poloviny 20. století.

Josef Masopust
(9. února 1931)
za zásluhy o stát v oblasti sportu
Josef Masopust je legendární postavou české kopané. Byl vůdčí osobností
národního mužstva, které v roce 1962 vybojovalo stříbrné medaile na
mistrovství světa v Chile. V témže roce byl zvolen nejlepším fotbalistou
Evropy a v roce 2001 prohlášen českým fotbalistou století. Po celou svou
sportovní kariéru byl příkladem rytířského přístupu ke sportu.

Zdeněk Miler
(21. února 1921)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Zdeněk Miler je proslulý český režisér a výtvarník animovaných filmů pro
děti. Je autorem více než 70 animovaných filmů a jeho tvorbě se dostalo
mnoha prestižních domácích i zahraničních ocenění. Především jeho filmy s
postavou krtečka si získaly srdce generací diváků na celém světě.

Kateřina Neumannová
(15. února 1973)
za zásluhy o stát v oblasti sportu
Kateřina Neumannová je vynikající česká reprezentantka v běhu na lyžích. Na
letošních olympijských hrách v Turíně získala zlatou a stříbrnou medaili,
je držitelkou několika medailí z dalších olympiád a vítězkou mnoha
mezinárodních závodů. Patří k velkým osobnostem světového sportu
současnosti.

Miroslav Ondříček
(4. listopadu 1934)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Miroslav Ondříček je velký český kameraman, který se podílel na vzniku
mnoha zásadních děl české i zahraniční filmové tvorby. Proslavil se mimo
jiné jako spolutvůrce nejvýznamnějších filmových děl Miloše Formana. Je
držitelem mnoha prestižních mezinárodních ocenění ve svém oboru.

in memoriam
Boris Rösner
(25. ledna 1951 - 31. května 2006)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Boris Rösner byl jednou z velmi výrazných postav současného českého
herectví. Do povědomí veřejnosti se zapsal především svou tvorbou na scéně
Národního divadla v Praze, kde ztvárnil více než osm desítek
nezapomenutelných rolí. Stejně významná byla i jeho tvorba filmová a
televizní. Byl držitelem mnoha uměleckých ocenění ve svém oboru. Zemřel
letos 31. května ve věku 55 let.

akademický malíř Vladimír Suchánek
(12. února 1933)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Vladimír Suchánek je významný český malíř a grafik, jehož rozsáhlá
celoživotní grafická tvorba si získala uznání a ocenění doma i v zahraničí.
Je znám jako umělec v oboru volné grafiky, ilustrátor i tvůrce poštovních
známek. Od roku 1996 je předsedou Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Doc. Mgr. Jindřich Štreit
(5. září 1946)
za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění
Jindřich Štreit patří k vynikajícím osobnostem současné české fotografie,
jehož rozsáhlé dílo si vydobylo mezinárodní uznání. Jeho tvorba je
zastoupena ve sbírkách předních světových muzeí a galerií. Minulým režimem
byl vězněn a perzekvován. Dnes působí mimo jiné jako pedagog na Slezské
univerzitě v Opavě.

Ing. Vladimír Veselý, CSc.
(22. února 1933)
za zásluhy o stát v oblasti vědy
Vladimír Veselý je vynikajícím odborníkem v oblasti včelařství. Zastával 25
let funkci ředitele Výzkumného ústavu včelařského. Svým celoživotním dílem,
které si získalo mezinárodní uznání, se zasloužil o rozvoj včelařství v
České republice i ve světě.

Zdroj: Agentura ČTK