Jízda králů. Co zůstává ze slavné tradice? (psáno v roce 2005)

Na pěti místech republiky dokázali nadšenci udržet úctyhodnou tradici. Všechna jsou na jižní Moravě


Až o tomto víkendu přijedou do Vlčnova davy lidí na 195. jízdu králů, mnozí budou obdivovat místní kroje, vyzdobené koně nebo vyhrávající muziky. Není to však to nejpodstatnější na této tradici.

Slovácko - František Hanáček sedí celý bledý na dvoře statku, levá ruka mu visí na obvaze. Na sobě má ještě kroj, ale slavná jízda králů pro něj skončila už na začátku. Před chvílí spadl z koně a zlomil si ruku.

Tento obrázek z Kunovic na Uherskohradišťsku, kde proběhla jízda králů minulý týden, je pro návštěvníky neznámý. Stejně jako tváře "rekrůtů", v nichž je vidět ještě před nasednutím do sedel napětí i obavy. "Odstrojte ho, já s ním nepojedu!" křičí další z mládenců poté, co se jeho Arnika postavila na zadní.


Sehnat koně? Problém

Stojí za pokus podívat se na jízdu králů jinak, všimnout si věcí, které jsou na první pohled neviditelné.
Zvláště, když se tato akce, při které družina jezdců se svým králem projíždí vesnicí, udržela už jen v pouhých pěti místech České republiky - všechna jsou na jihu Moravy, ve Vlčnově, Hluku, Kyjově, Skoronicích a Kunovicích.

Nelze se reakcím budoucích jezdců divit, koně jezdili při jízdě králů už v předminulém století a nezměnili se, ale člověk se změnil zcela.
"Vybírám pro kluky co nejklidnější koně," říká vyhlášený "koňák" Antonín Konečný z Milokoště. "Jako by v dnešních mladých obecně ubývala energie. Před patnácti lety mohli někteří uhánět na hřebcích. Ale dnes? To nejde," míní.

I tak je ale nutné před výkony jezdců, kteří mnohdy jezdí hodiny za deště, jako nyní v Kunovicích, nebo naopak za velkého horka, smeknout. Zvláště, když se vlastně s koněm "potkají" jen několikrát do roka. Ve všech obcích, kde si tradici udrželi, totiž už téměř žádného koně nemají. Všechny si musí půjčit.

"Když jsem jel v roce 1943, tak u nás v Kunovicích bylo po domech 220 koní," vzpomíná dvaaosmdesátiletý František Kolůch. "A v Hluku jich bylo ve čtyřicátých letech minulého století kolem osmi stovek," dodává tamní místostarosta František Rybníkář.


Jak se stát mužem

Pravá podstata jízdy králů leží někde jinde, a opět se dotýká tradic na pozadí 21. století.

"Dnešní kluci nemají nic, co by je pasovalo mezi muže. V minulosti byla v hospodářském a církevním roce řada rituálů, které jim to umožňovaly," upozorňuje Josef Holcman ze Skoronic, jenž jízdu několikrát absolvoval, stejně jako jeho otec či dva synové. Jedním z takových posledních rituálů je podle něj právě jízda králů.

"Chlapci se oblečou do krojů a jejich otcové je posadí na koně s větou: Chovej se jako chlap! Přitom ovládají mohutné zvíře a mají právo vykřikovat a volat téměř cokoliv. Nikdy nechodí po dědině tolik čerstvých a nových mužů jako po jízdě králů," dodává Holcman.

Ředitelka Domu kultury ve Vlčnově Zdeňka Brandysová říká, že právě to považuje za důležitější než desítky tisíc návštěvníků. "Jízda králů je vlastně vstup osmnáctiletých kluků do dospělosti. Hlavně kvůli tomuto původnímu významu považujeme za důležité, aby si kluci tradici udrželi," upozorňuje.


Budoucnost? Těžká otázka

Jaká budoucnost čeká jízdu králů, nevymizí její původní význam?

"To je hodně těžká otázka," odpovídá Brandysová. "My se určitě budeme snažit tuto tradici udržet, celý program, který je rozložený na několik dnů, už ale nechceme příliš rozšiřovat," dodává.

František Rybníkář je přesvědčen, že jízda králů bude pokračovat i v další letech. "Stoprocentně ano. Když jsme ji dělali zatím naposledy loni, svolali jsme nejdříve ročník odvedenců. Přišli jen tři, ale když se to rozkřiklo, tak jich naráz bylo osmadvacet. Zájem bude i dál a tato tradice přetrvá," prohlašuje.

Tak trochu jako varování slouží kdysi neopakovatelná podoba odvodů na Slovácku. Ještě loni odcházeli místní "rekrůti" na odvody do okresního města v kroji, za zpěvu lidových písniček ve vyzdobeném voze, taženém koňmi. Modrá knížka se brala jako ostuda. A letos, kdy povinná vojna končí? K odvodu šlo jen několik jednotlivců, bez krojů a v tichu. Ve dvou osobních autech.

RADEK BARTONÍČEK


Co byste měli vědět o jízdě králů

* Jde o jednu z nejpůsobivějších tradic na jihu Moravy

* Po obci jede král s královskou družinou, která má až 22 členů

* Příprava akce je velmi náročná, například jen ozdoby na koně se dělají měsíce dopředu. Na jednoho koně je potřeba až 1600 růží, vyrobit je a umístit na koně nedokáže zdaleka každý.

* Hledat původ této tradice nemá příliš smysl, existuje celá řada verzí, nejznámější mluví o uherském králi Matyáši Korvínovi, který v roce 1469 utíkal přes Moravu v ženském kroji. Aby se neprozradil, nepromluvil. Proto má nyní kríl v ústech po celou dobu jízdy růži.

* Mezi nejzajímavější okamžiky patří chvíle, kdy jezdci vyvolávají různé vtipné rýmy, které začínají pověstným zvoláním Hýlom, hýlom. Ty se týkají glosování událostí v obci nebo třeba charakteristiky konkrétních lidí. Například: "Před týmto domem je višňa, že Anča Černých je moc pyšná."

* Na samotnou jízdu králů se postupně nabalil různorodý kulturní program, který ne každý vítá

* V minulosti byla jízda králů na řadě míst v Čechách, na Moravě, Slovensku i v řadě zemí Evropy