Tak se podívejte prosím... Tuto kouzelnou dvoustránku jsem objevil zcela náhodně v Praze, když jsem se šel podívat do hudební kavárničky na Újezdě, hned vedle památníku, venovaného obětem komunistického režimu.

Mezi mnoha podobnými sešitkami byl i tento s názvem "Ty můj svatý Antonínku". A pod tímto názvem je drobným písmem připsáno -  Písnička z operety: U sv. Antoníčka. Zaplatil jsem pětikačku, a byl šťastný, jaký to poklad si odnáším.

Moc dalšího o tomto pokladu nevím. Můžete mi někdo pomoci s odkrytím dalších informací? Ozvěte se prosím, zeptejte se známých...

Snad ještě pár "stop". Slova napsal Špilar a Mírovský, hudbu Jara Beneš. Osobně miluji vše staré, zejména, pokud jde o první třetinu minulého století, proto jsem tak trošku zasněně četl, že písničku vydal nakladatel Ferry Kovařík, sídlící v Praze 1, v Karlově ulici 12. Teď mě napadá - až půjdu centrem Prahy, mrknu se, copak tam sídlí dnes...Určitě to bude něco supermoderního...

A abych nezapomněl, slova písničky musím přepsat, jsou opravdu milá:

Když tě něco zarmoutí,
neskládej ruce v klín,
však potěší tě o pouti vždy svatý Antonín.
Ta dívka, jejíž srdce nemá co chce mít,
ať jde se k němu u studánky pomodlit.

Ty můj svatý Antoníčku,
když tě pěkně poprosím,
viď, můj svatý Antoníčku,
že si chlapce vyprosím.

Vždyť já to vím,
že ruku tolik štědrou máš,
že se za milence přimlouváš,
ty můj svatý Antoníčku,
ty každému štěstí dáš!


Pročpak by se pro mne též,
nenašel mládenec?
Já věřím, že mne o pouti dostaneš
najisto pod čepec.

Však jestli chlapce
do roka mi nedodáš,
tak za rok mne tu,
na mou duši,
zase máš!