Lhoťané se dnes rozloučili s paní Kateřinou Bachanovou – bylo jí 92 let! Požehnaný věk, patřila k nejstarším lidem v naší obci.

Víc o ní bohužel nevím, snad jen, že se s ní dnes loučil zaplněný lhotský kostel. To není milý přátelé nedůležitá informace, já spatřuji v našich vesnických pohřbech velký smysl a význam. Vždyť informace, kolik lidí přišlo tomu a tomu na pohřeb, patří k těm nejvíce používaným. A když někomu přijde celá vesnice, tak to nemohl být přece špatný člověk, co říkáte?

Tak jako u všech těch, kteří nás opouštějí , také u ní strašlivě lituji, že jsem se s ní nesetkal, nenahrál si její povídání a nenafotil ji. Kolik to muselo být životních zkušeností, peripetií a radostí! Jen považte! Některé stačím nahrát, mnozí odejdou na druhý břeh, aniž bych je zachytil. Mít moc vydat nějaké nařízení, poručím všem rodinám – nahrajte si své rodiče a prarodiče, pokuste se zachytit jejich životy …. 

Až půjdu na lhotský hřbitov, zastavím se u jejího hrobu. Tak jako u všech, kteří už nikdy na cestě pod hřbitovem nepotkám. Je to zvláštní, těch, které poznávám na fotografiích s černým lemováním je stále více, zatímco mladých, známých tváří, skotačících ve vesnici, naopak stále méně…

…Vidíte. Chtěl jsem původně vylíčit své dnešní psaní o České televizi, o naštvaných divácích, kteří musejí volat do ČT za 38 korun, o svém niterném vztahu k veřejnoprávním médiím, o  nahánění generálního ředitele ČT i o tom, jak se v novinách píše kriticky o věcech, které máte rádi. Ale snad až někdy příště…Vesnické pohřby jsou mnohem podstatnější…