Vládní krize končí. Paroubek jde na Hrad (mimochodem, jak dlouho budeme vědět, kdo je Paroubek?. Zvláštní pocit prázdnoty. Žádná koaliční jednání, žádné spekulace, kdo další bude sestavovat vládu, žádné shánění kuloárových informací, žádné noční snění před Úřadem vlády... Klid. Samozřejmě jen zdánlivý a ve skutečnosti neexistují, ale přece jen konec krize.

Dobrá či špatná zpráva pro tuto zemi? Pro novináře samozřejmě špatná. Novináře krize milují. Stejně jako milují negativní informace. Je to možná kruté, pobuřující, ale je to tak. A  každý, kdo se v tomto prostředí pohybuje, musí se s tímto pocitem naučit žít.

Ano, novináři mají nedobré informace rádi – stejně jako jejich čtenářstvo, posluchačstvo či diváctvo. A chtělo by se dodat v souvislosti s naší politikou: stejně jako má politická opozice ráda, pokud se nedaří státu. Jakákoliv opozice. Pravá, levá nebo třeba střední.

Řekněte mi, mám - li končit "státotvorně", proč jsme tak všichni posedlí nedobrými zprávami?