V pátek mám volno!!! A vyrážím domů na Moravu!!!!!!!!!!!! Miluju tyto cesty domů, kdy se vrhám jako naprosto svobodný pták bez zábran do prostoru žití. Mám tisíc úkolů, co bych potřeboval zvládnout, nafotit, nahrát, sepsat, ale volno jsem dostal na poslední chvíli, takže jsem si nestačil nic domluvit. Takže svobodu (ona to vlastně svoboda není, že jo?) hned doprovází naštvání…

Odpoledne věnuji „mému“ Hradišti. Procházka po městě, sledování věcí i  lidí, šmejdění po mém nejoblíbenějším knihkupectví Portál (koutek, kde je literatura regionu, bych skoupil celý), zastávka ve Slováckém muzeu (končí výborná výstava o spisovateli a učiteli Bedřichu Buchlovanovi, začíná neméně výborná výstava o lidovém umění), povídání s lidmi, s  nimiž se chci potkávat….Tak moc se Hradiště změnilo, i to kadeřnictví, kam jsem rád chodil kvůli jeho krásné, ale autentické ošklivosti, končí…Ještě, že v tobě Hradiště nezemřela kultura!!!

A večer v místním kině zahájení přehlídku filmů zemí Visegrádu (tedy: Česka, Slovenska, Polska a Maďarska – děsí mě, jak strašně málo o sobě víme! A co je ještě děsivější – jak my Češi nechceme více vědět!)…

Promítají černobílé Obrazy starého světa od slovenského režiséra Dušana Hanáka. Fantastický film! Kdy jsem ho viděl poprvé? Už je to dlouho…Možná právě díky němu mám nesmírně rád dokumentární film a  doživotně budu litovat, že jsem se o studium dokumentu nepokusil…Ale možná právě díky tomuto filmu musím fotit, nahrávat, psát, vydávat se za starými lidmi. Ano, starými lidmi….Pane Hanáku, vy jste věděl, že oni jsou nejkrásnější…