Pouštím si brzy ráno oblíbené ranní zpravodajství české stanice BBC a poslouchám podrobnosti neúspěšného holandského referenda o evropské ústavě. Ústava v této podobě je nepochybně mrtvá, zástupci evropských států se budou muset sejít a jednat o zcela klíčových otázkách evropské budoucnosti.

Skoro by se mi chtělo říci – konečně pořádné téma! Už se zdálo, že zpohodlnělí a lenivějící Evropané, mnohdy zavalení neskutečným blahobytem, už opravdu budou žít je a jen zábavou a různými podobnými blbostmi.

Jenže, co vlastně lidé, žijící v Evropě, chtějí? Jakou chtějí mít Evropu? Jaké hodnoty chtějí sdílet? Co chtějí občané těch západních demokracií, kteří měli v druhé polovině minulého století více štěstí? Co chtějí, když nechtějí ty, kteří žili v méně šťastné (či spíše velmi nešťastné) části komunistické Evropy? A dovolím si ještě jednu otázku -  co chtějí lidé z komunistické části Evropy, když sjednocující se Evropa je pro ně příliš sjednocují? Nyní se tedy drolí...