Před fašankem

Můj život se teď, před fašankem, odehrává v napětí mezi dvěma nejvýznamnějšími zprávami, které jsem byl poslední dobou ochoten nechat uhnízdit v mysli.

První byla zpráva, že v očích Západoevropanů jsou Češi málo známý zemědělský kmen, který chodí v bizarních krojích a jehož nejznámějšími vůdci jsou Karel Gott, Dolly Buster a Pan Tau.

Na brněnském večeru reinkarnovaného oldstars týmu uměleckého sdružení Kvašňák zase zazněl citát jakéhosi sportovního lékaře kteréhosi fotbalového týmu, že sportovci neumírají později než ostatní lidé, jenom zdravější. V prostoru mezi tím je vše ostatní již zcela bezvýznamné.

Při chození po fašanku, což jsou ostatky, končiny i starodávnější význam slovanského masopustu, mjasapustu, v poslední tři dny před začátkem čtyřicetidenního půstu jsem léta nejvíc Evropanem. Možná nejintenzivněji za celý rok.

Však vy také dáváte ve směšných a bizarních kostýmech a maskách vale masu při svých karnevalech, Západoevropané. Akorát netušíte, proč tak činíte.

O výdrži při obcházení vesnice z hlediska zpěvu, pestrosti písní, společenských jevů, jakými je koštování slivovice či tanec, vůbec nemluvím.

Staří Horňáci provozovali během fašanku různé kuriózní obyčeje, po kterých by se naši citliví Západoevropané možná obehnali ostnatým drátem a nechali si vpustit do svého kulturního prostoru akorát Mistra Gotta, Dolly Buster či Pana Tau.

Podle vkusu a míry zaostalosti. Citliví, obecně kulturně vnímaví lidé se sklonem žasnout by možná pochybovali o svém dosavadním žebříčku hodnot.

A to už se třeba na Nové Lhotě v ostatkové pondělí nesmaží "gulky pre krtky". Malé koblihy, které hospodář odnášel na konci masopustu do polí, aby neryl "krt". Monografie Horňácko poznamenává, že jde o přežitek oběti zemřelým, milí Keltové.

Obdarovávání slaninou, koblihy, vejci i obilím a zavdávání s hospodáři je tváří tvář skrblictví, sobectví a lakotě rysem doslova filantropickým. Když při obchůzce hoši vyskakují, aby prý vyrostlo vysoko konopí, nikdo už ho nemá na poli, gatě kupuje v nejbližším hypermarketu. Ale je to přežitek plodnostních obřadů, drazí Keltové, kteří jste nám to kdysi…

Škoda, že už na "Škaredou středu" brzy ráno ženy oděné v kožiších nestahují pohřebly muže do vody a vzájemně se nenamáčejí.

V Hrubé Vrbce a v Kuželově na to neobyčejně živě nejstarší generace vzpomínaly. Ty kožichy žen byly krojové, muži byli v halenách převázaných povříslem. Cítíte to erotické napětí a vzrušující družnou očistu?

Nakonec "Škaredou středou" začínal půst, až do Velikonoc nesměly se konat taneční zábavy, ani chodit ke galánkám, tedy svobodným děvčatům. To všecko je zaostale a zbrkle pryč, jenom to třídenní vytržení z času, kdy v euforii táhneme městečky a dědinami je něčím, o čem se nedá vůbec rozumně psát, mluvit do rádia, ani zazpívat.

Je to nerozumné, ale z hlediska poučky o sportovcích, kteří neumírají později, jenom zdravější, je to moje každoroční mistrovství světa a olympiáda duševního zdraví současně. Při každém zavdávání slivovice s hospodáři budu řvát smíchy. Dobře vám tak, Západoevropané a sportovci.

Zdroj: BBC