Vlastně je to hrozně jednoduché. Dáte dohromady partu lidí, uspořádáte krojované hody a pak si vás už "jen" všimne někdo, kdo rozumí lidovým tradicím. Cesta na Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici je otevřena! Není to maličkost? Ovšem že ne, v případě našeho lhotského folklorního souboru Háječek je za touto "maličkostí" mnoho let práce. S troškou nadsázkou by šlo napsat, že od nás ze Lhoty se lze dostat autem do Strážnice za několik minut, Háječek ale musel nejdříve ujít dvacetiletou cestu.

Jak tedy pozvání do Strážnice vzniklo? Háječku si povšimla paní doktorka Ludmila Tarcalová, etnografka a vedoucí národopisného oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Když chtěla návštěvníkům festivalu přiblížit, jak vypadají hody u nás na Uherskohradišťsku, snažila se podobu hodů v jednotlivých obcí zmapovat. A při tomto mapování se jí líbily hody právě u nás ve Lhotě. Oslovila tedy šéfa Háječku Petra Radocha a cesta na Strážnici mohla začít. Tedy, nejdříve začaly zkoušky, dlouhá pečlivá příprava....

Myslím, že se vyplatila, celý program s názvem Hody s právem na Uherskohradišťsku působil velmi hezky a návštěvníkům se určitě líbil. A to nejen těm českým, ale i těm, kteří přiletěli až z Asie. Zejména, když byl k vidění v přírodním skanzenu, který je pro mnoho lidí vůbec nejvyhledávanějším místem při návštěvě festivalu. Pro zajímavost ještě dodám, že Háječek ukazoval předdevším tu část hodů, ve které chasa žádá na radnici starostu o povolení hodů.

Jsem přesvědčen, že Háječek tady zanechal výbornou vizitku, která mu jistě umožní cestu na další prestižní festivaly. A určitě bude také dalším povzbuzením pro všechny, kdo Háječek vyšperkovali do dnešní podoby, pro ty, bez nichž by byla naše Lhota mnohem chudší a nudnější....

RB

Rád bych brzy přinesl na tyto stránky také rozhovor s Petrem Radochem, ve kterém mimo jiné prozrazuje, po čem s Háječkem touží v blízké době...