Jak Lhota porazila Kostelany (15/5)



SK Ostrožská Lhota – Kostelany 3:1 (1:1)


21. kolo Okresní soutěže, hráno v neděli 15.5.2005


Branky Lhoťanů:

7. min. Filip Zbořil - vyrovnání na 1: 1


62. min. Martin Zalubil - 2:1


93. min. Martin Zalubil - 3:1



Sestava SK Ostrožská Lhota

Soukeník

Machala Ratajský Gabriel Zbořil S.

Hájek Hubík Dominik J. Matuštík T.

Zalubil Zbořil F.


Trenér: Josef Dominik

Střídání:


61. min.: Martin Matuštík za Tomáše Matuštíka


71. minuta: Lukáš Bajgart za Tomáše Dominika


82. minuta: Zdeněk Machala za Jaroslava Hájka


Rozhodčí:
Fabián z Uherského Brodu (pískal, i když měl horečku)

Diváci:
60 (odhaduji)


Když kostelní hodiny v Kostelanech odbily přesně půl páté a rozhodčí zahájil utkání mezi domácími a první Ostrožskou Lhotou, mnozí byli po několika vteřinách překvapeni.


Probíhala totiž teprve druhá minuta utkání a Lhoťané se už museli vyrovnávat se dvěma nepříjemnostmi. Jejich hráč Jaroslav Hájek dostal žlutou kartu, a co především – jejich brankář Soukeník už musel vytahovat míč ze své sítě. Favorizovaní hosté, kteří do té doby neprohráli 42 utkání za sebou, dostali překvapivý a velmi rychlý gól!


Domácí fanoušci tleskali, včetně jednoho z pořadatelů, který Lhoťany ještě před začátkem utkání vítal nezvykle pesimistou větou: „Tak hoši, kolik gólů nám dáte? My doma stejně neumíme vyhrávat.“


Jenže tato jeho slova jakoby byla k domácím hráčům nespravedlivá. Dění na trávníku ukazovalo, že se střetla dvě technicky vybavená mužstva, která hrála líbivý, technický fotbal s řadou šancí.


Lhoťané se navíc brzy vrátili do zápasu. Už v sedmé minutě brankář Kostelan sledoval, jak jej střela lhotského hráče Filipa Zbořila z šestnáctky míjí a podél těla mu utíká do branky.


A další šance následovaly – Lhoťané například ukázali hezkou narážečku, naopak domácí v desáté minutě pro změnu dobře stříleli z přímého kopu, jejich střelu ale hostující brankář lapil. Za chvíli mu pomohlo i štěstí. Hráči Kostelan stříleli ve 12. minutě přímý kop, brankář míč vyrazil, ovšem na hlavu domácího hráče, který hlavičkoval do břevna.


V těchto chvílích nebyl lhotský trenér Dominik se svými hochy příliš spokojen, jeho typické emotivní koučování s hlasitými pokřiky bylo výrazně slyšet. „Hraj jednoduše!“ křičel na jednoho ze svých svěřenců, když zbytečně dlouho držel míč a pak jej ztratil.


Diváci , kteří si zaplatili desetikorunové vstupné, ale mohli být nadále spokojeni. Hrál se poměrně dobrý fotbal, především Lhoťané měli další šance.


Například v 26. minutě si hostující hráč Gabriel držel hlavu, protože se ve výborné šanci snažil lobbem přehodit brankáře, ale míč přeskočil i branku. Šance však měli i domácí. Například v 35. minutě dostal jejich útočník krásný pas ze strany, jenže ve výborné pozici hlavičkoval vedle. O čtyři minuty později ukázal krásnou střelu Jaroslav Hájek a výborný zákrok domácí brankář.


V prvním poločase se domácí ještě „pochlubili“ jedním rysem své hry, tentokrát ovšem tím negativním – příliš nečistou hru, která se projevovala řadou faulů. Ten ve 40. minutě na lhotského Hájka byl až likvidační, a hráč Kostela mohl být za žlutou kartu ještě rozhodčímu vděčný.


Na druhý poločas se fanoušci - mezi nimiž jasně převládali příznivci hostujících – těšili, jenže už tak dobrý fotbal neviděli. Za to ale mohli odjíždět domů spokojeni. Ovšem nepředbíhejme.


Na začátku druhého poločasu zahrávali Kostelanští tři rohové kopy za sebou a měli šanci i na gól, ale hostující Soukeník míč, směřující do branky, hezky vyškrábl.


V prvních patnácti minutách byli domácí lepší, jakoby jim slunce za mrakem víc vyhovovalo. Domácí kapitán se předvedl tvrdou střelou na branku, vzápětí hostující obránci nechali volného domácího hráče, který ale velkou šanci spálil. „Vytlačte to, jste pod tlakem,“ křičeli lhotští fanoušci na své obránce, kteří byli příliš staženi u vlastní branky.


Trenér hostujících reagoval na vývoj hry střídáním, v 61. minutě vyměnil dva Matuštíky, za Tomáše
nasadil do bitvy o tři body Martina.


O
minutu později už skákal trenér hostů radostí. To se jemu i divákům předvedl jeden z lhotských útočníků opravdu povedenou akcí. Martin Zalubil obral v šestnáctce domácích obránce o míč a přesnou střelou nedal brankáři šanci.


Opět se ukázalo, že Lhota má výborné útočníky, kterým se vyplácí jejich důraz a velká snaha jít po baloně za každé situace.


V dalších minutách ztrácela hra na kvalitě, hráčům zřejmě docházely síly a tak diváci mohli sledovat jednu z největších neřestí nižších fobalových soutěží – hru, plnou nepřesností, kdy hráči často ztrácejí míče a jen obtížně si nahrávají.


Přesto občasné šance se ještě objevily. Například v 25. minutě hostující Zalubil zkusil ohrozit brankáře hlavičkou, o chvíli později hostující Martin Matuštík udělal protivníkovi pohledné „jesličky“ a ze šestnáctky vystřelil. Ve 41. minutě se po sérii nepřesností lhotských fotbalistů dostal ke střele domácí hráč, ale minul.


Závěr utkání byl nervózní. Domácí, kteří po celé utkání hlasitě protestovali proti verdiktům rozhodčího, se snažili vyrovnat, ale nedařilo se jim to. Slabou útěchou pro ně mohlo být snad jen to, že na hostujícího brankáře vytáhl těsně před koncem rozhodčí žlutou kartu za zdržování.


Pokud však v této fázi utkání fanoušci odcházeli ze stadionu, udělali chybu. Ještě jedna hezká akce je čekala. Byla v podání hostujícího útočníka Zalubila, který dostal ve 93. minutě míč, zbavil se protihráče a míč poslal do sítě. Domácí hráč se sice ještě snažil směřování míče změnit, ale jen ho protáhl do branky.


Byla to tečka za utkáním, po kterém lhotští fanoušci i fotbalisté dávali najevo svou radost. Bylo totiž jasné, že už je nikdo nemůže připravit o postup do vyšší třídy, okresního přeboru!


Trenér hostů Josef Dominik :


Myslím, že jsme viděli od obou mužstev technický fotbal, kterému napomohlo i kvalitní hřiště. Cením si toho, že jsme se nepoložili, i když jsme velmi brzy dostali gól. Především v prvním poločase byl k vidění velice pohledný fotbal, škoda, že jsme nevyužili některé velké šance. Druhý poločas byl podle mého názoru oboustranně vyrovnaný, domácí měli optickou převahu.


Celkově jsem rád, že se naši hráči postupně zlepšují, toho si cením, protože naše zimní příprava nebyla například vzhledem k nemocem některých hráčů zrovna nejlepší.  


Samozřejmě jsem šťastný z postupu, budeme se snažit i v dalších utkáních vyhrát a dosáhnout tak padesáti bodů. Pokud jde o vyšší soutěž, nemuseli bychom být bez šancí, věřím, že se nám vrátí do Lhoty někteří naši odchovanci.


Trenér domácích Vilém Matěja:


Říkali jsme si už před utkáním, že se Lhotou se hrává dobrý fotbal a nemýlili jsme se. Je to technické mužstvo, což je pro fotbal vždy lepší než mančafty, které jen brání a odkopávají balony. Zejména v prvním poločase jsme se snažili rychle kombinovat, měli jsme i několik slibných šancí, škoda, že jsme dali pouze jeden gól. Příležitostí jsme měli určitě víc. Rozhodně jsme ale v první půli předvedli výkon podle mých představ.


V druhém poločase nám už ubývaly síly, navíc nám dělali velké problémy lhotští útočníci. Jsou to vysocí, bojovní, poměrně kvalitní hráčí, kteří nám dělali problémy. Navíc jsme se nechali výsledkem 1:1 ukolébat, chtěl jsem po hráčích, aby ještě víc stříleli.


S prohry jsem zklamaný, ale jinak musím naše hráče pochválit, hráli většinou to, co jsem po nich požadoval. Za našeho trenéra jsem dnes jen zaskakoval, tak snad nebude s celkovým výsledkem a hrou tak zklamaný.


Lhoťanům chci popřát k jejich postupu, je to úspěch. Také jsme chtěli postoupit, ale bohužel se nám nedařilo proti slabým mužstvům. Postup tak pro nás stále zůstává největším snem.

Text: RB, Foto: St. Dufka