Následující fotky vám snad alespoň trošku umožní představit si atmosféru, která panovala o víkendu 15. a 16. dubna na dětské folklorní přehlídce Mladé Horňácko 2007. Fotky jsem dělal v sobotu v Lipově, kde se odehrál první den přehlídky, druhý den mohli diváci sledovat stejný program ještě ve Velké nad Veličkou. I tam jsem byl, ale jelikož jsem tam fotil na klasický film, budou fotky později.

Mladé Horňácko je největší přehlídkou dětského folkloru tohoto regionu. Pokud chcete nahlédnout do budoucnosti tohoto velmi zajímavého a zvláštního regionu, je dobré se pohybovat právě na takové akci. Kromě toho, že zažijete bezprostřední a milou atmosféru dětského folkloru, můžete si také poslechnout řadu názorů na něj. V tuto chvíli se tedy zmíním ve stručnosti alespoň o tom nepodstatnějším, tak jak jsem si udělal obrázek po povídání se samotnými dětmi i jejich učitely.

Snad nejdůležitější je povědět, že lidová hudba na Horňácku stále žije a bude žít i dál. To je takřka jisté. "Jen" se zdá, že její kdysi mohutně tryskající "pramen" pomalu vysychá a ztrácí na síle. Proč?

Dětí, ale i dospělých, kteří se zajímají o folklor ubývá. Různých koníčků a vábení je tolik, že případní zájemci utíkají od folkloru všude možně, "dostat" děti k folkloru a udržet je u něj, je stále obtížnější.

Leccos naznačují i čísla. V minulosti se představovalo na Mladém Horňácku přes 300 dětí z několika základních škol a Základní umělecké školy ve Velké nad Veličkou, nyní jich bylo přes 200. Je docela možné, že úbytek souvisí s přece jen početně slabšími ročníky na školách, od dětí jsem ale slyšel, že i spolužáků, kteří nemají k folkloru či tradícím žádný vztah, evidetně přibývá.

Navíc se začínají vytrácet i diváci, učitelé, kteří jezdí na přehlídku už řadu let, se shodovali, že diváků bývalo více, například sál ve velké býval doslova narvaný. Mně se ale sály v Lipově i Velké zdály docela plné, skoro se mi chce ironicky dodat, co by za ně dala slavná kapela Fleret, na kterou přišlo tento měsíc na Horňácku 38 (!) platících diváků. Byť te´d mě napadá - i to o něčem svědčí, člověk by čekal, že kapela, vycházející právě z lidové muziky, přitáhne přece jen více posluchařů.

Když jsem mluvil s dětmi a učitely, cítil jsem, že největší potíž je při přechodu dětí ze základní školy do střední. Mnozí žáci už nemají příliš možností pokračovat například v hraní na nějaký nástroj, a to třeba proto, že odcházející studovat mimo Horňácko nebo marně hledajíé příležitost, kde by hráli.

Velkým úskalím je druhý stupeň základní školy, nejen příznivci folkloru vědí, jak je nelehké udržet rychle rostoucí děti u jejich dřívějších zálib. Od "starších" muzikantů, tedy osmáků a deváťáků, jsem navíc slyšel, jak často jsou terčem posměchu. Spolužáci se jim občas posmívají, čemu podivnému - jako je folklor - se věnují.

Když se ale s odstupem několika dnů za přehlídkou ohlížím, mám především pocit jakési naděje. Naděje, která pramení ze samotných účinkujících, dětí, na kterých mnohdy bylo vidět, že je folklor baví, stejně jako na jejich učitelích, kteří s dětmi každé vystoupení doslova prožívali.

Nevím, možná se mýlím, budu čtenářům těchto řádek vděčný, pokud pošlou svůj názor. Zatím můžu slíbit, že se k Mladému Horňácku ještě vrátím dalšími fotkami i texty.

RB