ŠTĚPNIČKOVÁ TOČILA SVOJI MARYŠU VE VLČNOVĚ

Vůbec první na Slovácko umístěný celovečerní film vznikal roku 1933 přímo v autentickém prostředí slavné pouti u sv. Antoníčka v nedaleké Blatnici. Ve filmové operetě režiséra Svatopluka Innemanna s názvem U svatého Antoníčka se vedle krásné Hany Vítové představila také energická Ljuba Hermanová.

O tři roky později se pro změnu ve Vlčnově objevil režisér Josef Rovenský, aby zde natočil psychologické drama Maryša podle románu bratří Mrštíků. Ti situovali děj svého dramatu na Kloboucko, kde však filmaři nenašli dostatečné množství krojů, a proto se rozhodli pro natáčení ve Vlčnově, který je navíc přitahoval malebností lidových staveb. Změně odpovídalo i použité nářečí. Titulní roli Maryši Lízalové vytvořila Jiřina Štěpničková, mlynáře Filipa Vávru ztělesnil Jaroslav Vojta a Francka Horáka si zahrál Vladimír Borský.

A ještě jednou stálo Slovácko, konkrétně nedaleký Hluk, u vzniku filmového dramatu z vesnického prostředí. O filmový přepis slavné divadelní hry Její pastorkyňa se roku 1938 postaral režisér Miloslav Cikán. Ve filmu hrál např. Jiří Dohnal, Jaroslav Vojta, Marie Glázrová...




ROKU 1968 SE V HRADIŠTI ŽERTOVALO

Černobílý psychologicko-společenský film Žert natáčel v Uh. Hradišti a ve Vlčnově již zesnulý režisér Jaromil Jireš podle stejnojmenného románu Milana Kundery. Snímek zachycující podivnou atmosféru v Československu šedesátých let je kritiky dodnes velmi oceňován. Připomeňme, že v hlavní roli Ludvíka Jahna se představil Josef Somr. O hudbu k filmu se postaral Zdeněk Pololáník a Hradišťan s legendárním primášem Jarinem Staňkem.

„Setkání s Jaromilem Jirešem bylo moc příjemné, rádi na něj vzpomínáme. Točilo se v noci, třeba i do pěti do rána, a pak se muselo jít do práce. S Jirešem jsme se osobněji příliš nesetkali, měl moc starostí. Poseděli jsme ale např. s herečkou Janou Dítětovou,“ dozvěděli jsme se od bývalého basisty Hradišťanu Jana Vančury. Staněk si však ve filmu skutečně nezahrál, místo něj hrála jedna z postav. Stejné to bylo i s Otakarem Horkým, v obraze byl totiž nahrazen Josefem Somrem.

Hradišťan si společně s Kunovjanem zahrál a zazpíval i o čtyři roky později ve filmu Antonína Kachlíka O moravské zemi natočeném podle románu Fanka Jilíka, který se skoro celý točil v Kunovicích.




ŽITKOVÁ BYLA ŠKAREDÁ DĚDINA

Žitková posloužila roku 1975 filmovému štábu v čele s Karlem Kachyňou. Vznikl zde snímek Škaredá dědina, v němž se mimo jiné objevil i Rudolf Hrušínský ml. či Petr Čepek. V ekologicky laděném filmu Čistá řeka režiséra Štěpána Skalského z roku 1978 se konečně výrazněji prosadili i herci Slováckého divadla.

Zahráli si i v Sonátě pro Zrzku, dodnes populárním „generačním“ filmu režiséra Víta Olmera natočeném roku 1980 podle literární předlohy Vojtěcha Vackeho.

„Já osobně jsem si zahrál ve filmu pojednávajícím o hodonínské stávce. Točil se mimo jiné i v Uh. Ostrohu. Jmenoval se Děti zítřků a já ztvárnil postavu zlého majitele obchodu s látkami,“ zavzpomínal herec a režisér Karel Hoffmann a dodal: „Čas od času si zahraju i v nějakém filmu studentů zlínské filmové školy. Jeden z nich, poměrně úspěšný, jsme natáčeli v Uh. Hradišti, např. u hotelu Morava, u SUPŠ na Malinovského třídě, u Ferony. Byla to sranda, jakožto zásahová jednotka jsme tam běhali v černých mundúrech a lidé nechápali, co se děje.“



PO REVOLUCI LÁKALA HRADIŠŤSKÁ VĚZNICE

Film režiséra Jiřího Svobody z roku 1990 Jen o rodinných záležitostech se natáčel především v bývalé hradišťské věznici. Zajímavý je hlavně hereckým obsazením - Jiří Bartoška, Jaromír Hanzlík, Marta Vančurová, Milan Kňažko... (O natáčení v hradišťské věznici uvažoval v polovině roku 2000 i tvůrce úspěšného snímku Tmavomodrý svět Jan Svěrák. Z jeho záměru nakonec sešlo.)

Natočit některé scény ze svého nového filmu Výlet v Blatnici pod svatým Antonínkem byla nakonec nucena režisérka Alice Nellis. Vše se mělo nejprve uskutečnit v roce 2000 na Slovensku. Slovenská strana ovšem připravila filmařům na poslední chvíli nečekané komplikace, a tak se nakonec točilo na Moravě.




BUCHLOVICE HOSTILY BEETHOVENA

Obě místa, hrad Buchlov i zámek Buchlovice, byly vždy žádanými filmařskými objekty. Roku 1989 natáčel na hradě Buchlově a v Buchlovicích film pro děti s názvem Poklad rytíře Miloty režisér Evžen Sokolovský. Roli průvodkyně na hradě a sestru dvou hlavních hrdinů ztvárnila rodačka z Uh. Hradiště Kristina Maděričová, tehdy ještě studentka brněnské konzervatoře. Dnes je Kristina členkou uměleckého souboru pražského Divadla Na zábradlí a pravidelně spolupracuje s uměleckým souborem Buchty a loutky.

V buchlovickém zámku se natáčely zahraniční tituly jako např. Mozartova cesta do Prahy či Beethoven. Do prostor zámku byl také zasazen děj české filmové pohádky Žabí princ, v němž na sebe upozornila herečka Linda Rybová. V červnu roku 2000 se zde natáčel i jeden z dílů oblíbeného seriálu Četnické humoresky v hlavní roli s Tomášem Töppferem.




AMATÉRSKÉ FILMY NATÁČEL I STAROSTA KUNOVIC

Studio amatérského filmu (SAF) vzniklo roku 1960, kdy navázalo na činnost filmařů z roku 1957. V rámci zhruba dvacetičlenného studia vznikaly filmy dokumentární, reportážní, hrané, publicistické, ale i na objednávku (např. o rozvoji města a okresu). Členem SAFu byl i současný starosta Kunovic Jiří Deml:

„Studio bylo po pětadvacet let jedním z nejslavnějších studií tehdejšího Československa, což dokládají spousty cen z domácích i zahraničních soutěží,“ uvádí.

Nejvíce úspěchů zaznamenalo studio na poli filmu hraného. Sám Deml je tvůrcem hraného snímku Oblačný den. Jeho děj, zasazený do období těch napoleonských, pojednává o nesmyslnosti všech válek. Film, v němž si zahráli tehdejší herci Slováckého divadla Láry Kolář a manželé Bambasovi, se natáčel na Trnávkách (nad Buchlovicemi). Získal mnoho významných festivalových ocenění (např. Oscara amatérského filmu, cenu předsedy asociace UNESCO na festivalu v Hirošimě atd.). Z dalších slavných děl SAFu můžeme vzpomenout tituly Přeháňka či Pozor na fauly. Studio krátce po revoluci kvůli nedostatku finančních prostředků zaniklo.

Mezi dokumenty se řadí i nejcennější snímek s tématikou Uh. Hradiště - dokumentární film o návštěvě prezidenta Beneše během výstavy Slovácko v roce 1937.



MARYŠU MŮŽETE VIDĚT V POLEŠOVICÍCH

Cyklus Slovácko kinematografické zahájil v lednu letošního roku Filmový klub Polešovice promítáním filmu U svatého Antoníčka. Pokračovat bude v pátek 22. března. Od 20.00 bude v tamním kině Panorama promítnuta již zmiňovaná Maryša. „Diváci se dále mohou těšit na filmy Frona (odehrává se v padesátých letech v obci Radějově a Velká samota (točeno na Mikulovsku). Další dva snímky jsou prozatím v jednání,“ řekl dramaturg projektu Tomáš Hála.

Autor: ZUZANA HÁJKOVÁ, Publikováno v okresních novinách Dobrý den s kurýrem 18. března 2002