JAN MATUŠTÍK

Nejúspěšnější lhotský fotbalista hrál za Baník Ostrava


Přinášíme článek o nejúspěšnějším fotbalistovi, který se dosud narodil v Ostrožské Lhotě. Jde o Jana Matuštíka, který už dnes sice fotbal nehraje, ale v osmdesátých letech byl jedním z pilířů ligového klubu Baník Ostrava.
Zároveň přetiskujeme článek, který vyšel ve fotbalovém zpravodaji klubu v roce 1981.

Jan Matuštík, rodák z Ostrožské Lhoty, sehrál v ligovém dresu Baníku Ostrava zatím jen 23 utkání. Přitom však nepatří k nejmladším objevům. Je jedním ze snaživých bojovníků, jejíž cesta do ligového celku vůbec nebyla snadná. A snad i proto si dovede dresu s baníkovským erbem na prsou vážit,třebaže o tom nehovoří vzletnými slovy a někdy vzbuzuje dojem, jako by se ho to ani netýkalo. Je však třeba připomenout, že Matuštík je příkladný svým přístupem k tréninku. Má alespoň podle trenéra Hadamčíka některé technické nedostatky, avšak dokáže je vyvážit velkou bojovností a vůlí po vítězství. Na pravé straně obrany dostal Jan Matuštíkletos už šestadvacetiletý - přednost před Šrámkem, protože to považoval trenér za účelné. Ale vraťme se k Janu Matuštíkovi, který si rozhodně zasluhuje, aby ho fotbalový divák a fanoušek poznal blíže.

Víte, to se nedá ani popsat. Já jsem začínal v Ostrožské Lhotě ve třetí třídě. Dovedete si představit, jak je to daleko do první ligy?Nikdy jsem si nemyslel, že budu někdy první ligu hrát,ani jsem v to nedoufal.Když jsem přestoupil do Uherského Brodu a potom do Bohumína, říkal jsem, že i to je ohromný pokrok a pro mě hráčský vrchol.Proč hraju ligu?Myslím, že o tom hlavně rozhoduje moje rychlost. V bohumínském dresu jsem hrávál na křídle, kde jsem vstřelil i nějakou tu branku.

Všimnul si mě trenér Baníku a jako křídelní útočník jsem také do Baníku přišel.Dnes se mi musí v obraně líbit, jenže trenér by chtěl,abych i z obrany rychle zaůtočil a třeba dal i gól, ale v lize je to všechno daleko těžší než v Bohumíně.Moje nejpříjemnější zážitky z dresu Baníku?

Je jich hodně. Ani když jsem odešel zpátky na hostování do Bohumína nebyl jsem roztrpčený jenom jsem si říkal, že musím ještě přidat a na Bazaly se vrátit.Nemám hrůzu ze slavných jme,ale někteří soupeři v lize jsou opravdu silní a není snadné je uhlídat.Snažím se to dělat sportovními zbraněmi a tak, abych si mohl po utkání s protihráčem podat ruku a podívat se mu do očí.Nemyslím na to kam jsem s mužstvem Baníku měl možnost cestovat a co jsem měl možnost vidět, ale dvě události v Ostravě jsi zapamatuji na celý život.Jak kamarádsky mne kluci v Baníku přijali.A pak to hlavní- titul ! Získat mistrovský titul,být členem mužstva kterému se to podaří, to je pro fotbalistu taková událost,že se to nedá ani povědět.Co bych za to dal, abych to prožil ještě jednou.Věřte, že všichni fotbalisté Baníku moc touží po tom aby lidé byli spokojeni ,aby neměli z hlediště důvod pískat a aby nám mohli tleskat i v příštích zápasech.

Stanislav Dufka

Důkaz o tom, že ve Lhotě vyrůstají výborní fotbalisté. Jan Matuštík stojí v druhé řadě druhý zprava.