Přivstat si se rozhodně vyplatilo

Hodně jsem toho slyšela o kosení v zámeckém parku v Buchlovicích, a dlouhé roky jsem se tam chystala. Nějak mi to ale z pracovních důvodů pořád nevycházelo. Coby redaktorka regionálního týdeníku na Hodonínsku jsem vždy musela být někde jinde v terénu, a tak jsem se do Buchlovic dostala až letos, kdy se tam sjeli sekáči, zpěváci a zpěvačky už podvanácté.

Když jsem v neděli po čtvrté hodině ráno projížděla obcemi Slovácka, říkala jsem si v duchu, že většina normálních lidí spí. Už při parkování a hledání volného místa jsem ale v Buchlovicích zjistila, že nenormálních je nás hodně. Jen u vchodu do areálu parku se tísnily stovky lidí a další přijížděly…

Nejstarším sekáčem, který se na louce objevil, byl třiadevadesátiletý Odřich Krejčí z Kyjově. „Séct jsem začínal v šestnácti letech. To jsme měli ve Svatobořicích půl hektaru jeteliny. Tehdy jsme ji čtyři chlapi za dopoledne posekli. Do Buchlovic jsem na kosení začal jezdit hned od prvních ročníků. Je to nádherná akce, která má svůj vývoj. Zatímco zpočátku se šlo houfně na louku, nyní se nejdříve všichni účastníci před samotným zahájením představí zpěvem na nádvoří, což je myslím velmi dobré,“ povídal. A nakonec prozradil, že o den dříve pokosil dva ary louky.

Když jsem se po pěti hodinách vracela autem domů, už jsem věděla, že se rozhodně vyplatilo přivstat si a absolvovat akci, na které člověk potkal spoustu lidí a zažil nádhernou atmosféru plnou pohody a radosti. Podle mého názoru nebylo vůbec důležité, kdo ten den vyhrál soutěž sekáčů. Hlavní bylo, že všichni rádi přišli a opravdu výborně se bavili.

Možná na tom naše země nebude tak špatně, jak někteří škarohlídi tvrdí. Lidé si umí bavit i dnes, kdy mnozí argumentují, že na nic nemají čas a vše se točí jen okolo peněz. V Buchlovicích jsem něco takového necítila….

TEXT A FOTO: LENKA FOJTÍKOVÁ