Lenka Fojtíková: Vynikající fotograf Štreit fotil Radějov

Jindřich Štreit: Měl jsem dojem, že jsem v Radějově celou dobu žil

Od jara přijížděli do Radějova sbírat materiál účastníci fotografického sympozia Radějovské vrchy. Jejich několikaměsíční práce byla završena výstavou. Výtvarného sympozia se letos na pozvání obce zúčastnili Vladimír Groš, Martina Marková, Lucie Prášilová, Petr Titz, Zdeněk Zábranský, Libor Velan, Milena Velecká a Jindřich Štreit. Posledně jmenovaný autor ochotně odpověděl na několik dotazů.


Jste známý tím, že se zaměřujete na sociální tématiku. Proč je vám tento směr nejbližší?
Jsem fotograf, který se věnuje mezilidským vztahům a vždycky se snažím, aby byl na snímcích zachycený člověk propojený s krajinou. V Radějově tomu tak také bylo. Na fotkách jsou lidé pracující na poli i na zahrádce.

Bylo něco konkrétního, co jste chtěl těmito fotkami sdělit?
Chtěl jsem zachytit celou škálu lidí, kteří zde žijí. Bylo pro mne velmi příjemné chodit po vesnici a poznávat je. Zajímavé to bylo také v tom, že Radějov je vesnice, která má tradici a svou historii. V minulosti jsem většinou fotografoval na vesnicích, kde je tradice velmi krátká. Lidé se tam přistěhují a pak zase odstěhují. Chybějí jim kořeny. Tady žijí mnoho let na jednom statku nebo v jedné chalupě, která se dědí z generace na generaci.

K dobrému záběru je zapotřebí navázat s fotografovanými lidmi kontakt. Setkal jste se s nějakým problémem?
V prvotních kontaktech a získávání důvěry mi velmi pomohla radějovská kronikářka Anička Krhovská.

A jak vás nakonec obyvatelé přijali?
Bylo to velmi příjemné. Byl jsem spokojený. Do obce jsem přijel několikrát. Mám ale pocit, že jsem tady celou dobu, kdy jsem na cyklu pracoval, žil.

Podobným způsobem jste s fotoaparáty navštívil více obcí. Pamatujete si, kolik jich bylo?
Ano, dělal jsem mnoho takových projektů. Například jsem fotil lidi olomouckého okresu. Tam jsem pracoval snad ve třiceti obcích. Další projekt jsem dělal na Hlučínsku, ale třeba také ve Francii.

Vznikla z radějovských setkání nějaká přátelství?
Jsou tady velmi příjemní lidé včetně vedení obce. Nejvíce jsem se ale asi spřátelil s Aničkou Krhovskou.

Fotíte vytrvale na černobílý materiál. Jaký je váš názor na moderní digitální technologii?
Myslím si, že je to současný trend, který usnadňuje fotografickou práci především novinářům.

Vidíte v něčem úskalí?
Mám trošičku pocit, jakoby všechny fotografie byly stejné, protože jsou dokonalé. Jsou kvalitní, perfektní, ale jakoby jim scházel lidský dotek. Možná je to ale jen můj subjektivní pocit.

Určitě jste zaregistroval, že už delší dobu pro noviny a časopisy fotí kdekdo. Jaký na to máte názor?
Myslím, že je velmi důležité, aby noviny nešetřily a měly vlastního fotografa. Získávají tím, protože jsou pak samozřejmě kvalitnější. Píšící redaktor to samozřejmě také vyfotografuje, ale spíše jen zachytí. Jsem pro to, aby se každý pořádně věnoval své profesi. Fotograf aby fotografoval a píšící redaktor psal. Je velmi těžké skloubit obojí.

Vidíte nějaké konkrétní chyby?
Jedná se například o kompoziční i povrchní zachycení situace. Necitlivé bývají také zásahy do kompozice. Hlavně ale chybí atmosféra a počkání si na ten správný okamžik. Na to prostě nemá píšící redaktor čas a prostor. Je to velmi složité.

Co vás teď čeká?
Stále pokračuji v projektu na Bruntálsku, což je vděčné a vlastně nevyčerpatelné téma. V příštím roce bych chtěl dokončit projekt o jezuitech, které fotím po celé České republice a byl jsem za nimi také v Římě.

LENKA FOJTÍKOVÁ, redaktorka týdeníku NAŠE,
www.naseslovacko.cz

Světově proslulý fotograf doc. Jindřich Štreit se narodil 5. 9. 1946 ve Vsetíně. Po maturitě na gymnáziu v Rýmařově vystudoval obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UP. První impuls k fotografování dostal od svého otce. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci. V roce 1982 vzbudily pozornost StB jeho fotografie na nepovolené výstavě v Praze. Byl vzat do vyšetřovací vazby a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky za údajné hanobení republiky a jejího představitele. Po propuštění z vězení dostal zákaz učit. Od roku 1991 je pedagogem Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě. Od téhož roku externě vyučuje fotografický dokument na Katedře fotografie FAMU, kde se v roce 2000 habilitoval a stal se docentem pro obor fotografie.