Lidé si vystáli na oskoruši i frontu
Oblíbený slovácký strom si užívá obrovské popularity

Tvarožná Lhota - Ještě před pár lety oskoruši hrozilo, že zmizí z krajiny. Několika nadšencům, zejména z Tvarožné Lhoty na Hodonínsku, se však nyní tomuto stromu podařilo získat takovou popularitu, že se stal módní záležitostí nejen na Slovácku, ale hned i na celé Moravě.

Zástupy nadšenců

Jak moc má obdivovatelů, bylo znát i na sobotním svátku oskoruší. Sál kulturního domu ve Tvarožné Lhotě, ve kterém lidé ochutnávali oskorušovou pálenku, marmeládu nebo čaje, byl plný a někteří si kvůli tomu dokonce vystáli frontu.

„Těší nás to, ale oskoruše si tento zájem skutečně zaslouží. Je to největší strom na Slovácku, nejplodnější a krásný. Pálenka z jeho plodů je výborným životabudičem a dřevo je tak kvalitní, že se používalo i na intarzie (zdobení ploch dřevem, pozn. red.),“ říká spolupořadatel slavnosti oskoruší Vít Hrdoušek.

Slivovice je jiná

„Má to jiný šmak než slivovice, ale není to špatné,“ zhodnotil jeden ze sedmi desítek vzorků oskorušovice Jaroslav Kosík z Hodonína.

„Mívali jsme tady i dvakrát více vzorků, ale polovina z nich se moc pít nedala. Teď je jich méně, ale jsou mnohem kvalitnější. Lidé se už naučili, jak mají kvas udělat,“ říká Hrdoušek.

Do karpatské vísky v sobotu zavítalo i na třicet starostů a pořadatelé je stejně jako ministra životního prostředí Libora Ambrozka pasovali na nositele oskorušové tradice.

Poklepali jim na rameno a předali mladý stromek s návodem, jak mají oskoruši pěstovat. A dostali i pamětní láhev, ale prázdnou, protože už prý bude na nich, aby ji naplnili pálenkou z plodů vlastní oskoruše. „U obce nám už rostou tři. Máme je na vinařské stezce a určitě vysadíme další,“ říká například starosta Velkých Bílovic Antonín Svoboda. „Některé vesnice nám dokonce slíbily, že vysadí celé oskorušové aleje a sady,“ pochlubil se Hrdoušek. Pořadatelé v sobotu odstartovali i druhý ročník soutěže, ve které budou lidé až do konce září volit Královnu oskoruší 2006. Vybírat mohou z pětadvaceti stromů starých 10 - 400 let, které rostou nejen na Moravě, ale i na Slovensku.

HELENA VACULOVÁ