Vážení návštěvníci těchto stránek,

když jsem letos začínal s těmito stránkami, ani ve snu mě nenapadlo, že na nich bude do konce roku téměř dva tisíce fotek a několik stovek textů.

Rád bych poděkoval všem, díky nimž tyto stránky existují. Ze všeho nejvíce své milované ženě, bez jejího pochopení a obrovské podpory by na této adrese nikdy nic nebylo. Jen ona ví, kolik času a dalších věcí za těmito stránkami stojí. Děkuju moc a moc!!! Lásko, bez tebe a Aničky by život ztratil smysl...

Velmi chci poděkovat také Staňovi Dufkovi, bez něhož byste tady našli podstatně méně fotek i textů, některé projekty by vůbec nevznikly.
Moc děkuju také Lence Fojtíkové, Jindrovi Hráčkovi, Evě Skopalové, Kačce Milošové i Vítu Pjajčíkovi. Velmi důležitá pro mě byla i technická podpora od Aleše Krchňáka a Pavla Musila, díky jejichž grafické firmě Černá a fialová jsem mohl stránky založit. A vděčný jsem také za různorodé rady Jirkovi Šohajovi a jeho manželce Veronice. Pokud jsem na někoho zapomněl, omlouvám se, ale věřte, že moc a moc děkuju každému, kdo mi pomáhá nebo kdo mi pošle zajímavý text či fotečky.

A samozřejmě nemůžu zapomenout na vás, kteří na tyto stránky zabloudíte. Nebýt vás, dávno bych tento web zabalil a uložil k věčnému spánku. Zatím se ale zdá, že vás docela zajímá, čísla ukazují, že váš zájem je dokonce stále větší a větší. DĚKUJU!

Budu se snažit tvořit tyto stránky i nadále, i když zřejmě s menší aktualizací - minimálně jedenkrát týdně. Chci nadále mapovat dění ve "skororodné" Ostrožské Lhotě, mikroregionu Ostrožsko, na Slovácku i Horňácku. Pokusím se ještě lépe pozorovat a zaznamenávat život tady, na moravsko-slovenské hranici, přemýšlet, zda se zdejší život liší (či neliší) od jiných částí země, zda je v něčem jedinečný a cenný - pochopitelně především se zaměřením na lidové tradice. I když nejen na ně.

Do roku 2006 vám z celého srdce přeji, abyste stále měli kolem sebe lidi, kteří budou stát při vás a dokáží vás i v těch nejtěžších chvílích podržet. Zároveň vám přeji, aby se vám dařilo dávat každý den svému životu co největší smysl, takový, který vám přinese radost a pocit, že jste užitečný druhým lidem. Jen život, který žijeme pro druhé, má smysl..

Ať je rok 2006 šťastný pro vás i tuto zemi!

Radek Bartoníček
(radek.bartonicek@mfdnes.cz)