O módě

O módě



Vždycky jsem žasnul, jak móda a její trendy si člověka, zvláště mladého, přetvoří: co se mu dosud nelíbilo, líbit se začne, a naopak, co bylo dosud hitem, je ze dne na den minulostí. Člověk takto uhnětený přesvědčivě tvrdí, že se mu to či ono nejen líbí, ale že to je praktické, pohodlné, zdravé, ač očividně opak je pro nezaujatého pozorovatele pravdou. A tak mladé dívčiny nosily ve vedrech k minisukním horské vysoké boty, jinak vhodné jen na ledovce. Mé rodičovské oko trpí, když vidí v chladném počasí teple oblečené dívky, jejichž ledviny a břišní špeky jsou odkryté a vystavené na odiv okolí. O co kalhoty v pase níž jsou střižené, o to dole rozšířeně přesahují obuv. Konce takových kalhot se po zemi vláčí, svědomitě psí exkrementy vymetají, až je dole zdobí černý, nevábný, jistě nevoňavý roztřepený lem.
Jako dříve narozený nostalgicky vzpomínám na doby nedostatku, kdy jsem nedonošené široké či úzké kalhoty a košile schovával do skříně, aby po několika letech, kdy opět přišel jejich čas, byly na světlo boží znovu slavnostně vytaženy! Jak vzrušující byla doba magnetických náramků, kdy pytlíky módních céček rozjasňovaly čisté oči počítačovými hrami nezkažených dětí! Třeba jednou, říkám si, budou dnešní mladí rozjitřeně básnit o dobách, kdy by se za třpytivé perly a drahokamy v jejich propíchnutých uších, nosech, jazycích, pupících, ba i místech nepojmenovatelných nemusel stydět lecjaký příslušník afrického primitivního kmene. A jak by jásal pravý americký indián nad jejich tetovanými pažemi a hýžděmi!
Móda mívá nos na tlusté peněženky a jejich vyprazdňování je jí koníčkem. A tak si jen představuju, jak asi řádí v oblastech masových sportů, jako je třeba sjezdové lyžování! U nás na venkově brázdí módně vybavení horští cyklisté lesní stezky, které bývaly doménou nás obyčejných chodců. Jelikož výstražný zvonek na bicyklu dávno vyšel z módy, tak jen štěstí bývá příčinou, že pěší turistky v důchodovém věku pokračují po setkání s nimi nezraněny v cestě. Odměnou za utrpěný šok jim bývá pohled na blátivou čáru zdobící cyklistova záda - jezdit s blatníky totiž už taky dávno není in.
Vymanit se a vzepřít příkazům paní módy vyžaduje nejen originalitu, nezřídka i kus lidské a občanské odvahy, jakož i ochotu riskovat osamocenost. Stádo bývá k jedincům, kteří nedrží basu, nemilosrdné.
Móda ovlivňuje, ovlivňovala a bude ovlivňovat co a jak se nosí, co se jí a mlsá, jak se mluví, píše, točí, co se čte a poslouchá. Jakož i koho obdivně máme milovat a kterého v žumpě vymáchat, co v umění je dobré slyšet, vidět, v čem mám letos sportovat a jak své děti vychovat.
Již dlouho řádí v jazykové oblasti módní pandemie "otomanů". Dnes jsem v rozhlase zaslechl, že skákání na lyžích je o formě a sport o penězích. A tak jsem si uvědomil, že život je dnes nejen o pohodě, kterážto je v módě, ale i o blbosti. Asi jsem už "mimo mísu" - a to je k zlosti!