HISTORIE, SOUČASNOST A BUDOUCNOST NIVNICKÉHO FAŠANKU

„Věřím, že až se dosyta napijeme vína dálek, nabažíme se dosyta cizích vzorů, pohráme si dosyta se všemi směry a hesly, pak že – lhostejno před tváří věčnosti, či v pokolení třetím, čtvrtém i pozdějším – zase se v nás ve všech uplatní vlastní zakotvení, uvědomíme si kořeny, kterými jsme s tímto svým životním okolím spjati tisíciletí.“ (prof. Vladimír Úlehla)

Počátky masopustu a masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o pohanské svátky, které souvisely s předkřesťanskými oslavami obnovy přírody na začátku jara.
Jen si to zkuste představit. Nivnice, řekněme například před třemi tisíci lety. S blížícím se zimním slunovratem 21.12. se krátil den až došlo k tomu, že slunce vyšlo pouze na osm hodin a nekonečná noc se natáhla na šestnáct. K tomu mráz, sníh, nedostatek potravy, chlad v ubohých chatrčích. Šaman vesnice vyzývá k oběti pro místního boha. Naši předkové přece věřili v různé bohy – zvířecí, přírodní živly, vesmírná tělesa apod. Jen oběť, třeba mladé dívky – panny - v plamenech obměkčí boha, aby „nespolkl“ den a nenastala trvalá noc a  s ní nepřišla definitivní smrt všech.
Po obětování dochází opravdu během několika dní k viditelnému obratu – den se začíná znatelně prodlužovat, příroda hlásí náznaky blížícího se jara. Rodový bůh se nad „Nivničany (pohany)“ smiloval a dopřál jim další dny života. Ve vesnici propuká nadšení. A to naprosté a bujaré, často zřejmě doprovázené i nezkrotným skupinovými orgiemi.
A právě tato prastará archetypální radost z prodlužujícího se dne, oteplování a blížícího se jara přetrvala až do dvacátého a dvacátého prvního století našeho letopočtu.
A jak to vypadalo v Nivnici v posledních sto letech? Pokusil jsem se vytvořit malou historickou zkratku na výše zmíněné téma.



Nivnický fašank v letech 1900-1920

Bankovníci idú“, zvolal kdosi na ulici, a již vybíhali lidé – hlavně děti- podívat se na babkovníky. Šel houslista, starý Magara, a s ním čtyři mladíci. Za klobouky měli vonice, v ruce dřevěné šavle. Za doprovodu houslí zpívali. Slibovali sice písní, že „bereme všecko“, přesto nedostali jiných darů než pouze slaninu nebo peníze. Byla-li v domě dívka nebo mladá hospodyně, zatančili s nimi v izbě při hudbě Magarových houslí a šli dále. (zdroj: Rudolf Opletal: Nivnice a její obyvatelé, str.110-113)



Nivnický fašank v letech 1921-1948 podle Rudolfa Opletala

Dlouhou řadu let bankovníci nechodili. Teprve v novější době obnovily tento zvyk „maškary“. Namaškaření byli mladíci, kteří toho roku měli jít k vojenskému odvodu. S pitvornými maskami na obličeji a v oděvu „neobvyklém“ chodili v úterý odpoledne před popeleční středou po ulici a při harmonice tančili a zpívali: „Už je toho masopustu namále…“
U bohatších dostali slaninu, vejce nebo peníze, v hospodách nějakou lihovinu. Potraviny z části snědli, ostatek prodali a peníze propili. Poněvadž v opilosti prováděli všelijaké nepřístojnosti, k čemož je svádělo i přestrojení, bývalo často choděcí maškar zakázáno. (zdroj: Rudolf Opletal: Nivnice a její obyvatelé, str.110-113)



Roky 1949-1991

Nástupem Komunistické strany Československa k moci došlo v vytvoření Národní fronty ČSSR. Držení fašanku ročníky odvedenců v Nivnici ustávalo a jejich funkci přebíraly různé zájmové skupiny patřící právě k Národní frontě ČSSR. Nezapomenutelné jsou jistě fašanky Československého svazu žen, Svazu požární ochrany apod. Jelikož bylo na libovůli daného spolku, jestli do ulic Nivnice vyrazí, nebo nevyrazí, docházelo k tomu, že občas fašankový průvod veselých maškar Nivnicí ani nešel. Tyto fašanky máme stále v Nivnici v paměti, zachovaly se i na řadě fotografií a je nesporné, že byly velmi pestré, veselé a přítomností několika muzikantů z dechové hudby Nivničanka, potažmo z cimbálové muziky Lipina, i patřičně hlasité. Na sklonku osmdesátých let drželi fašank v Nivnici muži z Jednotného zemědělského družstva Jiřího Dimitrova Nivnice.



Roky 1993-2005

Po sametové revoluci byla tradice nivnického fašanku na několik let přerušena. Štafetu udržování nivnického fašanku přebral v roce 1993 folklorní soubor Nivnička, tehdy nově vzniknuvší, a drží tuto tradici bez přerušení dodnes.
V průvodu maškar se poprvé v novodobé historii postupně objevují i děti, které se stávají přímými aktéry fašankového průvodu, jelikož jsou členy folklorního souboru. Je jen potěšitelné, že v posledních letech vyráží do ulic s dětmi už i někteří jejich rodiče a prožívají tak fašank se svými dětmi společně. Z výchovného hlediska je to od těchto dospělých nesporně vynikající počin. Nemají to však jednoduché. Musí se vyrovnat s reakcí spoluobčanů a ještě i často překonat vlastní ostych. Občas se průvodu v těchto letech účastnili i muzikanti cimbálové muziky Lipina.
Dospělí z Nivničky se snaží během let postupně klást velký důraz na původní smysl této tradice a snaží se jít nejmladší generaci obce příkladem. Dále se snaží dětem přiblížit podstatu, smysl jednotlivých fašankových masek i fází obchůzky. Vysvětlují dětem, jaký magický rozměr v sobě měl fašank pro naše předky. Snaží se, aby nejmladší pochopili, proč je důležité si před popeleční středou navléct masku, vzít do ruky šablu a vyrazit do ulic, uliček a uličenek Nivnice.



Výhled do roků 2006 a dále

Již několik let se Nivnička snaží o navázání kontaktu s dalšími organizacemi působícími v Nivnici a oslovuje je s nabídkou společné obchůzky. Bujarý průvod maškar, ve kterém jsou zastoupeny všechny generace občanů obce, ve kterém spojí síly řada nivnických muzikantů, by byla nejen kulturní událostí vesnice každého roku, ale i nejvěrnějším přiblížením se k původnímu duchu fašanku z dob tisíce let vzdálených. Vzpomeňte si na začátek tohoto povídání. Tehdy se přece celá vesnice radovala z toho, že zima odchází a přichází teplo, světlo, radost… A magickým tancem a maskami s čarovnou silou obci vyprošovali plodnost a blahobyt. Dosud se taková obchůzka v Nivnici zorganizovat nepodařila.
Věříme však. To by se pak mohlo konečně i udělat po obchůzce posezení v hospodě spojené se společnou konzumací slaniny, koblih, vajec, alkoholu a třeba i s pochováváním basy.
Proto se i touto cestou obracíme na jednotlivce i nivnické zájmové skupiny a zveme je ke společné obchůzce. Představa dvou a více fašankových průvodů Nivnicí, která se už v posledních letech několikrát objevila jako nápad, by byla naprosto proti prastaré tradici a především prohrou veškeré nivnické pospolitosti, která obývá v současnosti území Nivnice.



Mgr. Vlastimil Ondra