Horňácko velebilo svůj typický strom
Oskeruše byla hrdinkou setkání ve Tvarožné Lhotě * Košt pálenek měl úspěch

Dlouhá fronta čekajících před vstupem do kulturního domu v Tvarožné Lhotě na Hodonínsku předznamenávala v sobotu úspěch svátku oskeruší.
Program nabízel kromě zábavy a poučení také degustaci poživatin vyrobených z plodů oskeruší. A samozřejmě nechyběl ani zavedený košt pálenek. „Pěstitelé jich poslali sedmašedesát druhů a já jsem potěšený především vysokou kvalitou přihlášených vzorků,“ řekl člen organizačního týmu Vít Hrdoušek.
V prvních ročnících bylo pálenek více, ale jejich kvalita prý nebyla natolik vyrovnaná, proto početní snížení nyní naprosto vyrovnává nárůst kvality. Pořadatelé akce ocenili starosty obcí, kde se snaží o zachování a obnovení porostů stromu, který byl v minulosti typickým krajinářským prvkem regionu. Dostali od nich sazenici, ozdobnou láhev na pálenku, kterou si ovšem musí sami vyrobit, a brožuru. „To aby se nevymlouvali, že jim strom uschl, že nevěděli, jak o něj pečovat,“ řekl Hrdoušek.
Mezi oceněnými byl i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který svou sazenici vysadí v Hodoníně. V jubilejním pátém ročníku se akce poprvé přesunula ze Strážnice do Tvarožné Lhoty. Hrdoušek si pochvaloval, že navzdory změně dorazil značný počet návštěvníků. „Změna je život. Jdeme na venkov, tam jsou oskoruše,“ vysvětlil. Jeřáb oskeruše, v dialektu nazývaný oskoruší, má podle Hrdouška pět hlavních znaků, pět nej. Je největším ovocným stromem, nejplodnějším, současně také nejkrásnějším. Dalším nej je jeho léčivý účinek a nejtvrdší dřevo.

Okrasa krajiny

„Přijel jsem se podívat, protože také u nás máme v katastru asi pět oskeruší. Já sám mám na zahradě jednu, která má obvod tak 150 centimetrů,“ řekl Právu starosta Dolních Věstonic na Břeclavsku Jiří Klanica (nezávislý). Starosta Hustopečí Jiří Teplý (nezávislý) řekl, že jeho na akci přivedl zájem pořídit několik sazenic. Že by se stal pěstitelem stromů, či dokonce vyráběl někdy pálenku z oskeruší, neuvažuje. „Kdepak. Ptal jsem se, a prý je to pracné. Musí se sbírat postupně, a na to bych neměl čas,“ odmítl starosta vyhlídku na budoucí výrobu destilátu.
Oskeruše začíná plodit v deseti letech věku a čtyři století staré stromy stále nabízejí ovoce. Je původní dřevinou regionu a výrazným krajinářským prvkem. Také proto hledali vloni nejkrásnější strom a našli jej v oskeruši na pozemku ženy z Tvarožné Lhoty. Podle Hrdouška bude strom letos ještě nejméně jednou hlavním bodem významné akce. První májový den chtějí totiž otevřít oskerušovou stezku z Tvarožné Lhoty do Radějova. Trasa zavede turisty do míst, kde je možné obdivovat jedny z nejkrásnějších exemplářů dřeviny.

Milan Vojtek