Na cestě historií se dostáváme až k devatenáctému století, kdy máme logicky přísun stále více informací. Ostrožská Lhota není zcela bezvýznamnou obcí, vždyť například zápis z roku 1834 nám dokazuje, že Lhota byla na devátém místě v počtu obyvatel a domů v našem regionu. Zajímá vás pořadí "nejlepších"? Na prvním místě byly Kunovice, druhý byl Uherský Ostroh, třetí Hluk, čtvrtá Ostrožská Nová Ves, pátá Blatnice, šestá Nivnice, sedmé Strání, osmé Boršice. A kdo byl za Ostrožskou Lhotou? Další Lhota - Hroznová.

Zajímavým rokem je rok 1890, kdy probíhá vůbec první sčítání obyvatel. Z něho víme, že v den sčítání bylo v Ostrožské Lhotě zastiženo sčítacími úředníky 1 196 lidí. Starostou je Jan Matuštík, jehož "radnice" přidělila dosud 249 domovních čísel. Miroslav Šálek míní, že se v té době hodně stavilo, s domy se ve Lhotě roztrhl pytel a cihelna musela chrlit kotovice, ale i pálené cihly na komíny nebo chlévy.

“Koho neuživilo vlastní hospodářství, musel hledat práci jinde. V pivovaru a sladovně v Uherském Ostrohu pracovalo šestnáct dělníků, pět v cukrovaru. Deset nádeníků dělalo v oboře za deputát. Za prací jezdilo šest osob do textilky a papírny v Pernici v Dolních Rakousích, osm mužů jezdilo do sladovny v Hamburku. Nejdále vyrazil sladovnický dělník Martin Žajdlík - do Argentiny!“

Pro někoho může být překvapením takové cestovatelství. Zmiňme se proto o prosinci roku 1867, který přinesl lidem věc, do té doby neslýchanou. V tomto roce vzniká Rakousko - Uhersko a všem jeho obyvatelům je zaručena - čtěte pozorně - úplná svoboda víry, osobní svoboda, volnost stěhování, neporušitelnost domácího práva a majetku, listovní tajemství, právo shromažďovací, svoboda tisku, samospráva církví, právo na vzdělání a volbu povolání, spolčovací právo i právo hájit svou mateřštinu.

Byl to opravdu nebývalý pokrok, i když každodenní život nebyl ani potom snadný. V knihách z okolních obcích si můžeme přečíst, že v posledním desetiletí devatenáctého století činil průměrný denní plat nádeníka jednu korunu. Na Ostrožsku se dělníkům poskytovala strava v podobě snídaně, oběda, svačiny a večeře v hodnotě čtyřiceti až padesáti haléřů denně. Na snídani a svačinu se většinou podával chléb se syrečkem či tvarohem. Domů si většinou dělníci odnášeli mléko, brambory či kousek chleba jako přídavek pro rodinu. Pracovní doba činila v létě deset až dvanáct hodin, v zimě osm až deset.

V roce 1898 také za starosty Matuštíka vzniká kniha, která obsahuje výpisy z rozhodnutí vedení obce. Pokusme se začíst alespoň do některých protokolů o schůzích obecního zastupitelstva. I když jsou to často jen jednotlivé věty, umožňují nám udělat si představu o tom, čím Ostrožská Lhota na přelomu 19. století a 20. století žila, jaké problémy v ní lidé řešili:

- V roce 1898 dostává obecní strážník od obce 27 zlatých, mimo to může požadovati za bubnování od přespolních 30 krejcarů. Mimo plat od obce dostává stejnokroj, to je kalhoty, kabát a čapku.

- V roce 1899 podána žádost na podporu ku založení místní veřejní knihovny. Povolena a poskytnuta podpora ve výši 4 zlatých.

- Obecní zastupitelstvo se usnáší vystavěti šopu pro obecní stříkačku.

- Obec staví silnici od obecního domu po most na Podsedka.

- V roce 1900 má býti přikročeno k výstavbě již uvedené silnice. Ježto obec nemá dosti peněz hotových, usneseno zakázati pasení dobytka po různu na obecních pozemcích, aby se takto zvýšily obecní příjmy. Pro pasení vyhražena Hájek a Močidla.

- V roce 1907 prodána obecní kovárna a čestným občanem pro veliké zásluhy, ponejvíce novostavbou chrámu páně, jmenován nejdůstojnější pan msg., doktor Antonín Stojan, konsistorní rada zemský a říšský poslanec, později arcibiskup.

- Pro vykonávání bohoslužby potud, dokud nebude nový chrám zbudován, pronajata stodola na čísle 69 Kapustova za 34 korun ročního nájemného.

- Na Padělcích nad kostelem byla zřízena ovocná školka a letní školní tělocvična.

- Usneseno bylo zbourati starý kostel, začal se bourat 19. března 1907.

- V roce 1908 bylo usneseno, aby hřbitov byl připsán obci pro katolické farníky.

- V roce 1910 činí se zmínka o povodni, která poškodila i obecní cesty.

- V roce 1911 se usnáší obecní zastupitelstvo omeziti úlevy žáků v docházce školní.

- Bylo usneseno místním vyhořelým, totiž majitelům domů 7,8,9,10, vyplatiti z obecní pokladny po 20 korunách.

- V roce 1912 bylo usneseno zadati stavbu školní budovy, číslo 306 panu Josefu Šutovi, staviteli v Uherském Ostrohu.

- Za úřadování starosty Martina Matuštíka sjednává obec výpujčku ve výši 85 tisíc korun na stavbu školní budovy.

- Dnes 6. září 1910 postihla zdejší obec velká, zhoubná povodeň, tři dny předtím pršelo jako když z konve lije, až též zmíněného dne vyvrcholilo povodní. Mnoho škod způsobila povodeň na majetku zdejších občanů.

- Obec poskytne povodní postiženým 200 korun. V obci se již koná sbírka pro postižená a výtěžek se odešle okresnímu hejtmanství v Uherském Hradišti.

Začátek 20. století je v Ostrožské Lhotě na události bohatý, lidé se tady, stejně jako na mnoha jiných místech, probouzeli do nového století s nadějemi a optimismem. Většina z nich hledala v dalších letech svou sílu ve víře, která v Ostrožské Lhotě našla svou oporu v nově postaveném kostele, posvěceném 25. října 1908. V květnu tohoto roku řemeslníci umístili na nejvyšší vrchol báň a železný kříž. Do báně Lhoťané umístili pamětní listinu, kterou mysleli především na generace, které měly přijít na svět po nich. Co nám vzkázali?

“Ať tento Boží dům hlásá slávu Boží v širokém okolí, ať mluví k příštím potomkům o obětavosti, lásce, starostech a námaze těch, kteří ji vynaložili při stavbě tohoto chrámu, a ať je po staletích vyzývá k prosbě: Dědictví otců zachovej nám Pane!“

Na přelomu století dochází ještě k další důležité události. Na podnět správce školy, učitele Antonína Jadrníčka a hostinského Antonína Vaněčka, se 24. června 1900 schází šestnáct Lhoťanů a zakládají sbor dobrovolných hasičů. Jeho vznik nebyl nijak překvapivý, obec trpěla požáry po celou dobu své existence. Například v roce 1815 vznikl požár na Podsedkách a zničil velkou část obce. A takových požárů bylo více.