Rozloučení s P. Tomečkem

S knězem se přišly rozloučit davy lidí

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici pojme až tisícovku lidí. V sobotní odpoledni ale jeho kapacita nestačila. Na smuteční mši svatou, která byla sloužena za zemřelého kněze P. Vladimíra Tomečka SJ, přišlo okolo dvou tisíc lidí. Ve většině tváří se zrcadlilo hluboké dojetí a bylo naprosto zřejmé, jak měli tohoto kněze rádi.

Snad nejlépe za všechny přítomné vyjádřila své pocit teprve pětiletá Rozárka Bučková, když se obrátila na svého otce a řekla: „Tatínku, taky je ti tak smutno?“ Do Strážnice se přitom sjeli nejen věřící ze všech farností, kde P. Tomeček za svého života působil, ale také ze Slovenska. Rozloučit se přišli i ti, do ho znali z poutí na Hostýnku, kde po revoluci působil. U oltáře pak bylo zhruba osmdesát kněží.

„Pro nás byl oázou. Chodili za ním staří, mladí i lidé středního věku. Radu nebo dobré slovo měl pro každého, kdo potřeboval povzbudit. Zastavovaly se za ním i děti ze školy. Chodili jsme tam jak žízniví ke studánce. Do poslední chvíle vyučoval náboženství a na svém elektrickém skútru jezdil do kostela až k oltáři. Ještě v neděli večer sloužil mši svatou a v pondělí devětadvacátého října náhle zemřel. Pociťujeme teď obrovskou prázdnotu,“ svěřila se Blažena Bučková. Spolu s manželem Vítem patřila do společenství mladých lidí, které otec Tomeček za svého působení vedl a zásadně ovlivnil jejich další životy.



...Kdo byl P. Vladimír Tomeček SJ

P. Vladimír Tomeček SJ se narodil 8. listopadu 1941 ve Zlíně. Po maturitě nastoupil v roce 1959 do semináře v Litoměřicích, kde přijal 27. června 1964 kněžské svěcení. V roce 1971 vstoupil tajně do Tovaryšstva Ježíšova a první sliby složil 21. června 1974 v Jeseníku nad Odrou.

Za svého života působil v duchovní správě v Luhačovicích, Jeseníku nad Odrou, Strážnici, Kněždubu, Napajedlích, Ivanovicích na Hané, Svatém Hostýně, Nivnici, Brně, Lidečku, Vranči a poslední necelé dva roky prožil ve Strážnici. V letech 1974 až 1975 mu byl odebrán státní souhlas ke kněžské službě, a proto pracoval jako montér v Mostě, Chomutově a Jihlavě. Měl velkou zásluhu na obnovení Matice svatohostýnské a jezuitského noviciátu na Svatém Hostýně.


TEXT A FOTO: LENKA FOJTÍKOVÁ