Trenér Lhoty Josef Dominik hodnotí sezónu (28. června 2006)
Slovácko > Fotbal, tenis a volejbal ve Lhotě > FOTBAL VE LHOTĚ > Trenér Lhoty Josef Dominik hodnotí sezónu (28. června 2006)
Hledat
Slovácko
- NOVINKY + OBČASNÝ "DENÍK" 21. březen 2008 - poslední zápis
- O projektu těchto stránek..... a moje velká prosba
- OSTROŽSKÁ LHOTA
- STŘÍPKY ZE SLOVÁCKA
- HORŇÁCKO
- Poutní místo Svatý Antonínek
- Fotbal, tenis a volejbal ve Lhotě
- Fotbal 1. FC Slovácko
- Slovácko v televizi + archiv ČT
- Video: Folklorika v televizi
- Horňácko na internetu
- FOTKY 2005 + 2006
- ZAJÍMAVÉ WWW STRÁNKY
- ZPRÁVY MIMO SLOVÁCKO
- NOVINY NA SLOVÁCKU - tady můžete číst
Trenér Lhoty Josef Dominik chce hrát znovu o postup
Zdá se, že do Lhoty se vracejí zlaté fotbalové časy. Po pádu na úplné dno všech fotbalových soutěží se mužstvo po získání kvalitního gólmana Soukeníka a stopera Gabriela odrazilo a třemi postupy v řadě (byť ten letošní je z druhého místa) se dostalo až do krajské soutěže.
„Pokud srovnávám kvalitu mužstva, které v roce 1978 postoupilo do krajské soutěže, a za které jsem hrával, s dnešním kolektivem, tak dnes jsou kmenoví, zdůrazňuji slovo kmenoví, hráči Lhoty lepší a fotbalovější než generace jejich otců a dnešních padesátníků,“ srovnává mužstva, které od sebe dělí čtvrt století, dnešní kouč Lhoty.
Jak viděl loňskou sezónu a co čeká od té příští úspěšný trenér lhotských fotbalistů?
„Do jarní části okresního přeboru jsme šli oslabení o nejlepšího střelce soutěže Martina Zalubila, který i na moje doporučení odešel hrát krajský přebor do sousední Ostr. Nové Vsi. Nechtěl jsem mu bránit, aby si zkusil co obnáší vyšší soutěž. Naopak z Hradčovic, mužstva krajského přeboru, přišel kvalitní záložník Richard Dominik, ze kterým jsme změnili způsob hry. Na podzim jsme hráli na brejky systémem vše na Zalubila, s příchodem Dominika jsme drželi míč více ve středu hřiště a útoky byly postupné. Do šancí se tak dostávalo více hráčů a i o naše góly se mužstvo podělilo.
Na jaře jsme získali pětadvacet bodů, tedy stejně jako na podzim se Zalubilem. Skóre nám pokazila jen mimořádná „nakládačka“ doma od Korytné(0:5).
Ale o skóre ani tolik nejde, důležité jsou body a ty jsme ztratili na začátku a zbytečně hlavně v závěru sezóny. Sice jsme bez zraněného Richarda Dominika vyhráli třikrát v řadě, ale jak je pro mužstvo důležitý, jsem se přesvědčil v domácím utkání s průměrným Břestkem, kde nám chyběla jeho rozehrávka a tvořivost, a nikdo z hráčů ho nedokázal zastoupit. Teď jsme získali Zalubila zpátky a spolu s Richardem Dominikem, kterého nám už nikdo nevezme, to bude naše hlavní ofenzivní síla v příští sezóně.
Z mojí strany je tedy s druhým místem spokojenost, okres byl letos velice vyrovnaný a nemohli jsme si myslet,
že neprohrajeme žádný zápas, tak jako když jsme hráli v základní třídě. Musíme si i přiznat, že současný okresní přebor byl daleko kvalitnější než ten, který Lhota hrála naposled asi před pěti lety. V mužstvech jako jsou Osvětimany, Kněžpole, Bílovice nebo třeba Traplice působí hráči, kteří hrávali i krajský přebor a na kvalitě
soutěže se to muselo zákonitě projevit.
Pokud mám hodnotit naši největší posilu Richarda Dominika, tak podle mých představ hrál až tak od třetího kola. Možná to byla i trochu moje chyba, když jsem ho zbytečně „nabuzoval“ na hru na jakou nebyl zvyklý, a hlavně v zápase s Korytnou jsme udělali chyby, kdy jsme se zbytečně hnali dopředu a zkušený soupeř nás trestal.
Na druhou stranu přinesl Richard Dominik do našeho mužstva kvalitnější a pohlednější hru, a co je ještě hodně důležité, organizoval hru i slovem, protože naše mužstvo je až moc klidné a ve hře se slovně nehecuje.
K oporám mužstva patří i gólman Jirka Soukeník. Deset vychytaných nul je výtečná bilance v každé soutěži a mluví za vše.
Lhotská stálice a jistota ve středu obrany je stoper a kapitán mužstva Dalibor Gabriel.
Naopak zlepšit hru musíme hlavně na obou krajích obrany, kde to často „hořelo“.
Pokud se dobře připravil na zápas, odváděl v záloze kvalitní výkony i Jirka Dominik.
V útoku jsem spoléhal na Martina Kusáka, který se stal po odchodu Zalubila naším nejlepším střelcem(osm gólů). Martin patří k hráčům, kterým míč nevadí a věci řeší fotbalově, akorát by to chtělo více bojovnosti, jednoduše je na hřišti líný. V tréninku to tak nevypadá, ale bohužel v zápase ano. Takový hráč musí dávat do zápasů více srdce.
Nejlepší zápas celé sezóny jsme odehráli na podzim v Hluku, kde domácí proti nám postavili šest hráčů z prvního mužstva a přesto jsme bodovali(1:1). Z jarní části hodnotím vysoko vítězné zápasy v Traplicích a Osvětimanech,
tam jsme odehráli vynikající první půlku a v druhé pětačtyřicetiminutovce jsme kontrolovali hru.
Doma hrálo mužstvo dobře s Hlukem a s nepříjemnými Havřicemi.
Ještě bych chtěl připomenout, že máme nejslušnější mužstvo v soutěži. Svědčí o tom minimum žlutých karet a ani jedna červená. Soutěž slušnosti jsme vyhráli s velkým náskokem.
Do příští sezóny by jsem chtěl kádr posílit o mladé a talentované hráče Vojtu Maluška a Ondru Zalubila, který
je na hostování v Hluku. Do Lhoty se ještě hlásí Žajdlík ze Slavkova. Ten ale není o mnoho lepší, než naši hráči a v současné situaci je jeho příchod asi nereálný. Příští ročník už v krajské soutěži chceme hrát ne o špici tabulky,
ale o postup do I.A třídy. Pokud se nám vyhnou zranění a jiné absence, nevidím to pro tento kolektiv jako nereálný cíl.“
Vyslechl a zaznamenal StD.
Zdá se, že do Lhoty se vracejí zlaté fotbalové časy. Po pádu na úplné dno všech fotbalových soutěží se mužstvo po získání kvalitního gólmana Soukeníka a stopera Gabriela odrazilo a třemi postupy v řadě (byť ten letošní je z druhého místa) se dostalo až do krajské soutěže.
„Pokud srovnávám kvalitu mužstva, které v roce 1978 postoupilo do krajské soutěže, a za které jsem hrával, s dnešním kolektivem, tak dnes jsou kmenoví, zdůrazňuji slovo kmenoví, hráči Lhoty lepší a fotbalovější než generace jejich otců a dnešních padesátníků,“ srovnává mužstva, které od sebe dělí čtvrt století, dnešní kouč Lhoty.
Jak viděl loňskou sezónu a co čeká od té příští úspěšný trenér lhotských fotbalistů?
„Do jarní části okresního přeboru jsme šli oslabení o nejlepšího střelce soutěže Martina Zalubila, který i na moje doporučení odešel hrát krajský přebor do sousední Ostr. Nové Vsi. Nechtěl jsem mu bránit, aby si zkusil co obnáší vyšší soutěž. Naopak z Hradčovic, mužstva krajského přeboru, přišel kvalitní záložník Richard Dominik, ze kterým jsme změnili způsob hry. Na podzim jsme hráli na brejky systémem vše na Zalubila, s příchodem Dominika jsme drželi míč více ve středu hřiště a útoky byly postupné. Do šancí se tak dostávalo více hráčů a i o naše góly se mužstvo podělilo.
Na jaře jsme získali pětadvacet bodů, tedy stejně jako na podzim se Zalubilem. Skóre nám pokazila jen mimořádná „nakládačka“ doma od Korytné(0:5).
Ale o skóre ani tolik nejde, důležité jsou body a ty jsme ztratili na začátku a zbytečně hlavně v závěru sezóny. Sice jsme bez zraněného Richarda Dominika vyhráli třikrát v řadě, ale jak je pro mužstvo důležitý, jsem se přesvědčil v domácím utkání s průměrným Břestkem, kde nám chyběla jeho rozehrávka a tvořivost, a nikdo z hráčů ho nedokázal zastoupit. Teď jsme získali Zalubila zpátky a spolu s Richardem Dominikem, kterého nám už nikdo nevezme, to bude naše hlavní ofenzivní síla v příští sezóně.
Z mojí strany je tedy s druhým místem spokojenost, okres byl letos velice vyrovnaný a nemohli jsme si myslet,
že neprohrajeme žádný zápas, tak jako když jsme hráli v základní třídě. Musíme si i přiznat, že současný okresní přebor byl daleko kvalitnější než ten, který Lhota hrála naposled asi před pěti lety. V mužstvech jako jsou Osvětimany, Kněžpole, Bílovice nebo třeba Traplice působí hráči, kteří hrávali i krajský přebor a na kvalitě
soutěže se to muselo zákonitě projevit.
Pokud mám hodnotit naši největší posilu Richarda Dominika, tak podle mých představ hrál až tak od třetího kola. Možná to byla i trochu moje chyba, když jsem ho zbytečně „nabuzoval“ na hru na jakou nebyl zvyklý, a hlavně v zápase s Korytnou jsme udělali chyby, kdy jsme se zbytečně hnali dopředu a zkušený soupeř nás trestal.
Na druhou stranu přinesl Richard Dominik do našeho mužstva kvalitnější a pohlednější hru, a co je ještě hodně důležité, organizoval hru i slovem, protože naše mužstvo je až moc klidné a ve hře se slovně nehecuje.
K oporám mužstva patří i gólman Jirka Soukeník. Deset vychytaných nul je výtečná bilance v každé soutěži a mluví za vše.
Lhotská stálice a jistota ve středu obrany je stoper a kapitán mužstva Dalibor Gabriel.
Naopak zlepšit hru musíme hlavně na obou krajích obrany, kde to často „hořelo“.
Pokud se dobře připravil na zápas, odváděl v záloze kvalitní výkony i Jirka Dominik.
V útoku jsem spoléhal na Martina Kusáka, který se stal po odchodu Zalubila naším nejlepším střelcem(osm gólů). Martin patří k hráčům, kterým míč nevadí a věci řeší fotbalově, akorát by to chtělo více bojovnosti, jednoduše je na hřišti líný. V tréninku to tak nevypadá, ale bohužel v zápase ano. Takový hráč musí dávat do zápasů více srdce.
Nejlepší zápas celé sezóny jsme odehráli na podzim v Hluku, kde domácí proti nám postavili šest hráčů z prvního mužstva a přesto jsme bodovali(1:1). Z jarní části hodnotím vysoko vítězné zápasy v Traplicích a Osvětimanech,
tam jsme odehráli vynikající první půlku a v druhé pětačtyřicetiminutovce jsme kontrolovali hru.
Doma hrálo mužstvo dobře s Hlukem a s nepříjemnými Havřicemi.
Ještě bych chtěl připomenout, že máme nejslušnější mužstvo v soutěži. Svědčí o tom minimum žlutých karet a ani jedna červená. Soutěž slušnosti jsme vyhráli s velkým náskokem.
Do příští sezóny by jsem chtěl kádr posílit o mladé a talentované hráče Vojtu Maluška a Ondru Zalubila, který
je na hostování v Hluku. Do Lhoty se ještě hlásí Žajdlík ze Slavkova. Ten ale není o mnoho lepší, než naši hráči a v současné situaci je jeho příchod asi nereálný. Příští ročník už v krajské soutěži chceme hrát ne o špici tabulky,
ale o postup do I.A třídy. Pokud se nám vyhnou zranění a jiné absence, nevidím to pro tento kolektiv jako nereálný cíl.“
Vyslechl a zaznamenal StD.
S trenérem Osvětiman Lubošem Křemečkem
Trenér Josef Dominik s Martinem Kusákem