Orlík opět létá na slováckém nebi

Ve Slováckém aeroklubu se scházejí nadšení chlapi, kteří svému koníčku obětuji téměř veškerý volný čas. Nezaměřují se přitom jen na výkonné létání s dosažením co nejlepších výsledků, ale dokáží se také nostalgicky ohlédnout zpět. Na počátku jara letošního roku se dala dohromady parta osmi nadšenců, která se složila a koupila na Slovensku dnes už historický dřevěný kluzák Orlík VT-116.

V polovině srpna přistál s Orlíkem u plachtařského hangáru Slováckého aeroklubu v Kunovicích pilot Vladimír Puk. O pár dnů později byl zrekonstruovaný kluzák slavnostně představen veřejnosti.

„Orlíci po pětapadesátém roce minulého století začaly nahrazovat tehdejší Šohaje. V Kunovicích jich létalo až do počátku devadesátých let hned několik. Poté Orlíky vytlačily pololaminátové a laminátové konstrukce určené k výkonnému plachtění. Vývoj v aerodynamice šel postupně dál, takže se začaly dělat větroně s výkonnějšími profily křídel a díky konstrukcím a materiálům také už dokázaly přeskakovat od mraku k mraku na daleko vyšších rychlostech než byl Orlík,“ připomněl něco z historie Vladimír Puk, který s větroněm přiletěl z Brna.

„Viselo nám několik těchto vyřazených letadel různě po hangárech. Letos v březnu mě napadlo, že bychom mohli jeden uvést do života,“ zavzpomínal na nedávnou dobu duchovní otec znovuzrození Orlíka ve Slováckém aeroklubu v Kunovicích Alois Cmajdálka. Nadšenci nebyli daleko od myšlenky k činu. Osm chlapů se složilo a koupilo na Slovensku letu schopného větroně. Pak už jen zbývalo vyřídit potřebný přepis dokladů v Brně Medlánkách a letadlo mohlo přistát na slovácké hroudě.

„V aeroklubu je spousta nelétajících pilotů, které moderní letadla nelákají. Věřím, že se najdou takoví, které Orlík zláká a oni si opět obnoví licenci. Vždyť většina chlapů před lety právě na těchto kluzácích začínala sólové lety,“ uvedl Puk.

Podle jeho mínění je historický Orlík schopný zvládnout i pět set kilometrů dlouhý přelet. Zatímco v minulosti létal dvě stě dvacet kilometrů v hodině, dnes má povolenou rychlost do sto padesáti kilometrů.

„S moderními větroni, které létají až dvě stě padesát kilometrů v hodině, soutěžit nemůže, dokáže ale výborně využít jakoukoliv termiku. Ať už jsou to teplé proudy z komínů fabrik či ze stovek svíček, které při dušičkách rozzáří hřbitovy,“ poukázal na jeden z kladů historického zkušený pilot.
V České republice je v současné době čtyřiačtyřicet letu schopných Orlíků.

Lenka Fojtíková