VLČNOV

Co to je za fašank?! V první chvíli jde na mě ve Vlčnově trošku hrůza, potkávám totiž několik postaviček v gumových maskách, která nahání strach. Že by fašank jako strašení? Asi jo, zvláště, když uslyším kousek od sebe rozmluvu dvou fašankářů: "Kamile, pojď se mnou postrašit děcka." K mému zmatení přispívá ještě to, že další postavička mírně ovíněná (či spíše oslivovicovaná) se téměř vrhne pod kola aut, takže očekávám karambol. To že je Fašank ve Vlčnově, kde se každý rok chlubí před celým národem Jízdou králů?
Jenže člověk nemá dělat urychlené soudy. Najednou uslyším z dálky dechovku, jdu jí tedy naproti a jsem pořádně překvapený. Za muzikanty jeden traktůrek, který táhne na přívěsu perníkovou chaloupku. A za takto podivným dopravním prostředkem se táhne opravdu velký průvod masek - především pohádkových bytostí.
Začínám chápat, že tady si s tradicemi hlavu nelámou, vždyť i hudebníci hraji jihočeskou „Od Tábora až k nám“. Nejdůležitější ale je, že muzikanti jsou veselí a baví se výborně také.
Tady jde skutečně o recesi, která ale Včnovjany evidentně baví. Nemálo z nich stojí venku, vyhlížejí průvod a hned nabízejí něco k pohoštění. Nejčastěji je to slivovice, které se ovšem tady pije v požehnaném množství.
Kdo má toto na svědomí? Zájmová sportovní společnost Žlutý balet. Jinak tedy parta kamarádů, kteří se čas od času sejdou a vymyslí podobné taškařice. Sebou přitom vezmou další kamarády, manželky, děti. A také známé muzikanty, kteří si říkají Borověnka.„Kemošu, odkáď si?“ ptají se mě. „Dybys potřebovál pořádnů muzika, tož daj vědět,“ pokračují. Tož dávám a doporučuju.
Místním takový fašank opravdu nevadí. „Je tady hodně věřících, ale ani farář to neodsuzuje. Také nás přijal starosta,“ říká mi jeden z účastníků, který občas diriguje průvod. Když se ho ptám na jméno, má stručonu odpověď. „Zavolaj do hospody U starosty a optaj sa po Jarouškovi.“