Hlucká radnice má vlastní kapelu (srpen 2006)

Hlučtí radní poskládali MĚSTSKOU POSÁDKOVOU HUDBU

V Hluku a širokém okolí je dlouho známo, že František Rybnikář není jenom hlucký místostarosta, hudebník, spisovatel a sběratel. Každý rok, většinou kolem hodů, přijde s něčím novým.

Před dvěma léty přivedl na svět slovník hluckého nářečí (Mudrosloví národa hluckého aneb V Huku puku buben), vloni nejprv vypravil za hluckého krále vnuka Marka,vdával dceru Annu Marii, takže veškerou energii věnoval Dolňáckým slavnostem a svatbě, a letos se veřejnosti představí jako samozvaný Otec zakladatel Městské posádkové hudby Polahoda.

V Rybnikářově knížce mudrosloví zjistíme, že se tak po hlucku říká pohodě či příjemnému stavu. Ten Polahoda poprvé navodila už 16. prosince 2005 při otvírání cyklostezky Hluk - Ostrožská Lhota, posléze i na pohřbu. Toto datum je dnem jejího založení.

Nejmladší hluckou kapelu tvoří pouze zaměstnanci Městského úřadu v Hluku. Starosta Jan Šimčík (hráč první křídlovky), městský policajt Tonda Bachan (2. křídlovka), Tonda Huráb, automechanik a řidič městské multikáry (harmonika), člen rady města Miroslav Jelének (melafon), řidič František Kuchař (es trumpeta), hejtman tvrze Vít Hráček (buben) a Otec zakladatel, nikoliv kapelmajstr - místostarosta František Rybnikář (bas).

Říkáte si, a to se nenajde na hlucké radnici žádná hudebnice? Najde, ale... "Ženský element je nežádoucí, neladí a mudruje," vysvětluje Otec zakladatel v jednom z prozatím sedmnácti bodů zakládací listiny Polahody.

V dalším se dozvídáme, že každý muzikant má jeden hlas, pouze samozvaný Otec zakladatel jich má sedm, právo veta a je doživotním členem Městské posádkové hudby.

"Už nejdu do voleb, tož chcu zostat na radnici jako muzikant," vysvětluje Rybnikář svou neomezenou moc.

Polahoda vystoupí tuto neděli 13. srpna s domácím Šarovcem a Kosenkou při hodovém Pohodovém vyhrávání od 19.30 v parku u tvrze. Půjde o její druhou hudební produkci, tu třetí absolvuje na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek druhý víkend v Uh. Hradišti.

Zahraje staré lidové písničky, které pamatují padesát i více let. "A z hlavy, s notama nechceme mět nic společného," připomíná Rybnikář další ze zásad Polahody.

A ta poslední je tou v tomto městě nejznámější: Ticho léčí, ale Hluk uzdravuje!

Zdroj: Dobrý den s kurýrem