SLOVÁCKÉ HODY S PRÁVEM
2005

Slovácké hody s právem mají v naší obci již svou tradici. Je to velkolepá podívaná na rozzářené kroje, krásné mládí plné energie. Je velice potěšitelné, že i v dnešní moderní době dokáží mladí lidé obětovat svůj čas tradičním lidovým obyčejům, že se dokáží pozvednout nad tempo dnešní doby a obléknou na sebe sváteční kroj, mnohdy zděděný po stařenkách a stařečcích a tak jako kdysi jejich předci, jsou i oni účastni této slavnosti.

Co vlastně hody jsou? Podstatou hodů v každé obci je oslava svátku patrona kostela, kterému je místní chrám zasvěcen. Při této příležitosti se také konají muziky, zábavy a další jiné lidové slavnosti, lidé se vzájemně navštěvují, baví a hodují. Vždyť – „ sú hody, najvěčí svátek v roce“ – jak píše v jedné ze svých povídek za Slovácka Zdeněk Galuška.

Nejinak je tomu u nás v Ostrožské Lhotě. Hody u nás připravuje Slovácký krúžek Háječek. Přípravy začínají už v květnu, kdy je místní mládež pozvána na první zkoušku hodové chasy. Mezi hodovou chasou se občas také objeví přespolní, ale to nic neubírá na tom, že převážná část chasy je z místních. Samozřejmě, že jsou mezi chasou jak dobří tanečníci, tak i ti, kteří se teprve na těchto zkouškách učí tančit základní taneční kroky valčíku a polky. Takže od května se pravidelně každou neděli zkoušelo na hody, zpívalo a tančilo. Bylo poznat, že mladí mají chuť a baví je to. Postupně vznikla z chasy výborná parta. Letos bylo výhodou, že stárci a stárky byli známi již delší dobu před hodama, což v minulosti nebývalo pravidlem. Spíše se museli hledat a přemlouvat, ale nikdy se Lhotě nestalo, že by hody byly bez stárků.

Letošní stárky a stárci byli Alena Miklíčková, Michaela Čápková, Tomáš Kapinus a Marek Miklíček.

Program na hody byl víceméně tradiční. V sobotu probíhalo zvaní na hody, kdy chasa společně s Rozmarýnkou zvala občany na nedělní program. V neděli ráno byla slavnostní mše svatá a odpoledne šla chasa průvodem pro stárky a pro právo. V podvečer po příchodu na hřiště předvedla chasa své hodové vystoupení, které se skládá z tradičních tanců našeho regionu, a poté proběhla hodová muzika, kdy hrála dechová hudba Šarovec z Hluku.

Někdo by řekl: „ Ále, jaké hody. Šak je to pokaždé stejné“. Zdálo by se , že je to pravda,ale není to tak. Od toho je to tradice, aby měla vždy stejný průběh. Ale každé hody jsou jiné tím, že se jich účastní vždy noví mladí lidé v chase, že se učí pro ně novým tancům a písničkám. A tímto se hody stávají tradicí, protože je tento lidový zvyk přenášen na mladší generaci. V budoucnu zase oni předají tuto tradici těm mladším.

Letošní hody byly oproti minulosti vyjímečné tím, že se jich zúčastnila snad nejpočetnější hodová chasa v historii, celkem 28 párů. Proto díky a všechna čest těm mladým, kteří se zapojili do hodové chasy a pomáhají tak udržet tuto krásnou tradici. Vřelé díky patří také jejich rodičům, kteří je podporují a připravili pro ně kroje nejen tím, že je vypůjčili, či nechali vyprat a nažehlit, ale i tím, že pro své děti nechali ušít kroje zcela nové. To je také velká oběť pro zachování těchto tradic.

Obzvlášť srdečné poděkování patří rodičům stárek a  stárků, kteří na sebe vzali tu největší tíhu a připravili pro ně nejen sváteční kroje , ale i hodové pohoštění pro celou chasu. V neposlední řadě patří dík starostovi nejen za udělení práva, ale i  pohoštění, sponzorům a Obci Ostrožská Lhota za finanční podporu této slavnosti.
A aby toho děkování nebylo málo, patří všem ostatním krojovaným, kteří se vypravili, aby hody byly ještě slavnostnější, mužskému pěveckému sboru za jejich krásné písně, kterými podbarvili toto hodové odpoledne, dětem ze souboru Kameňáček, které si zatančili také část hodového vystoupení společně s chasou a také všem, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli a pomohli tuto slavnost zorganizovat.
Jsme velice rádi, že u nás v Ostrožské Lhotě je tato lidová tradice stále živá.

Petr Radoch