Kdo rozumí už Nietzschemu
Slovácko > HORŇÁCKO > OSOBNOSTI HORŇÁCKA (zatím nedoděláno) > Břetislav Rychlík (klikněte na další odkazy) > Fejetony B.R. (je jich fakt dost) > Kdo rozumí už Nietzschemu
Hledat
Slovácko
- NOVINKY + OBČASNÝ "DENÍK" 21. březen 2008 - poslední zápis
- O projektu těchto stránek..... a moje velká prosba
- OSTROŽSKÁ LHOTA
- STŘÍPKY ZE SLOVÁCKA
- HORŇÁCKO
- Poutní místo Svatý Antonínek
- Fotbal, tenis a volejbal ve Lhotě
- Fotbal 1. FC Slovácko
- Slovácko v televizi + archiv ČT
- Video: Folklorika v televizi
- Horňácko na internetu
- FOTKY 2005 + 2006
- ZAJÍMAVÉ WWW STRÁNKY
- ZPRÁVY MIMO SLOVÁCKO
- NOVINY NA SLOVÁCKU - tady můžete číst
Kdo rozumí už Nietzschemu
"Nerozumím už nýčemu," glosoval stav své mysli v okruhu legendární Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu malíř a grafik, který jinak o sobě tvrdí, že maluje hlavou. Současně mohl být ozářen i "plamenem svíčky" a nemohl nepít - "jinak bych se nedostal mezi kamarády". Úsloví absolventa Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Rudolfa Němce (1936), jedné z úhelných osobností nové české figurální malby (společně s Jiřím Sopkem a Jiřím Načeradským), léty zdomácnělo a vykročilo z pražských špeluněk či české krajiny, kde Křižovnická škola byla hlavně v 70. letech v "permanentní akci". Nakonec skončilo jako titul na obálce první edice jeho literárního díla v nakladatelství Torst - Nerozumím už Nietzschemu.Přátelé věděli, že malíř od poloviny 70. let píše, ale po rukopisných svazečcích se teprve editorům Tomáši Pěknému a Pavlu Šrutovi povedlo z chaosu neznámých zápisků sestavit mapu bolestného úsilí o vlastní výtvarný výraz. Ale není to kniha o malování. Jsou v ní verše, básně v próze, básnické návody - a není to kniha poezie. Má vypjaté vize, sny, záznamy - a není to kniha vizionářova. Jsou v ní vzpomínky - a není to dílo memoárové. Polykáte filozofující maximy - a není to svazeček filozofův. Dávíte se antabusem v protialkoholních léčebnách a pavilonech blázinců, kde malíř pravidelně léčil pití a depresi, ale nepadne na vás chmura z blábolení ani z osudu opilcova.Výtvarník Aleš Krejča seřadil do tak útlého svazečku nejpodstatnější reprodukce Němcových maleb, otisků, kreseb, fotografie objektů a soch, výtvarných her, konceptů, které se od poloviny šedesátých let přes zákazy a nemožnost vystavovat draly ke světlu - a není to monografie. Můžete v ní listovat, číst zleva doprava, odprostřed k začátku a zpět - a neroztříštíte si dojem z celistvosti.Na konci knihy si Rudolf Němec, přáteli laskavě nazývaný Rudolfek, libuje:
Co mne chce zahubit
je smrt
touha hází mnou dopředu
vykrojit se z ústraní
dokáži ještě věci
jako hlemýžď v úmoru
posunout se v běhu
vydat ze sebe námahu
z bolestí vybřednout
vyprostit se ze zbytečností
s přehledem zmáhat
zlámané překážky
Zdali to máchnutí rukou může u mne znamenat všechno?
Všechno půjde BLBŘE!
Utrpení a bolest vypsané s literární insitností, doklad toho, že Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu je trvale korektní. Literatura objevila Rudolfa Němce přesně podle jeho sentence: "Probudil jsem se jako vždy - včas."
05.08.2002