Už máte vypálené?




Už máte vypálené?

Motto:
Gořalenka na svět přišla,
aby starosť z hlavy  vyšla.
(zaznamenáno v Suché Lozi knězem a buditelem Františkem Sušilem)  

Jsou to paradoxy. Pohnutky tak nemravné, jakými je láska ke kořalce, k  jejímu pálení a konzumaci, mohou vést k činu ušlechtilému. Kniha O slivovici  zlínského soudce, rodáka ze Skoronic u Kyjova JUDr. Josefa Holc-mana, je  takových paradoxů plná. U její iniciace stála žena. Etnografka Helena Beránková  z Etnografického muzea v Brně připravila v únoru 1992 výstavu o historii a  současnosti pálení destilátů nazvanou "Už máte vypálené?". Expozice se stala  fenoménem, putovala přes třináct (!) českých a moravských muzejních síní až na  sever do Finska. Na Moravě zákonitě dorazila do trnkami požehnaného kraje, do  Zlína, do muzea jihovýchodní Moravy. Doktorce Beránkové, rodačce ze Slovácka, se  podařilo něco, co vystihuje zápis v tamní návštěvní knize: "Konečně jste dotáhli  i muže do výstavních síní." Popularita výstavy byla jistě posílena i vernisážemi  spojenými s koštováním místních pálenek. Ve Zlíně se ono koštování proměnilo v  tradici. Každý rok na Tři krále se schází domácí výrobci kořalek a mudrují na  dané téma. Většinou ho vymyslí vyučený švec a Baťův mladý muž, spisovatel Ludvík  Vaculík. Kdo ví třeba, co je to kokáč? (Odpověď na konci článku.) Či proč ve  valašských koledách, které obsahují celý seznam darů, jež pastýři nesli do  Betléma Ježíškovi, chybí slivovice? Když Valaši přece nesli Josefovi i kolo  tabáku. Tak se zrodilo několik opravených valašských koled od současných  "vlastenců". Další rok toto téma: Nenesl tu slivovici ještě jeden král? A kde s  ní zabloudil? Kam ji zakopal? Tímto  etnograficko-historicko-archeologicko-teologickým ochotnickým zápalem hodným  Járy Cimrmana se dává úkol pro celý rok. Jedno téma vyrůstá a košatí z druhého.  Jak z pecky strom, jeho větve a jejich plody. Až po vše prostupující slivovici.  Josef Holcman to slivovicové mudrosloví sesbíral, sepsal a vydal ve zlínském  nakladatelství Tigris, věren vlastní rodové písmácké tradici a posedlosti  vyprávěním příběhů. Vizovický výrobce pálenek, firma Rudolf Jelínek, věrná zase  své tradici donátora prostému lidu přispěla k tomu, aby vznikla kniha nejen  půvabná obsahem, ale i krásná uměřeným vzhledem. Má fotografie historické i  současné a především jemné ilustrace Josefa Ruszeláka. Z nich utkví tato:  Několik švestkových stromů, plno modrého ovoce na větvích i na zemi. Mezi stromy  žebřík až do nebe. Ne nadarmo cituje v úvodu své knihy Josef Holcman vědecké  pojednání dr. Beránkové: "Podle lidové pověsti bylo tajemství pálení slivovice  zjeveno moravskému lidu samotným Pánem Bohem jako odměna za pracovitost,  skromnost a zbožnost." Vzhledem k tomu, že princip destilace byl znám už v  neolitu a nebyl nikdy zapomenut, je zřejmé, že ten žebřík mezi švest-kovými  stromy je pro Moravany žebříkem Jákobovým. Ty švestky, ty trnky, durancie,  bosňačky, gulovačky byly svěřeny Moravanům, aby se rozmnožily na západ i na  východ, na sever i na jih. V jejich destilovaném potomstvu došlo požehnání i  celé lidstvo.

30.12.2002