Pan Skla Datel



Pan Skla Datel

Nečas - 80 let

"Už tě nějakou dobu sleduju. Nechtěl bys to vydat ty?  Supraphon se k tomu nemá." Takto popisuje brněnský hudebník, biochemik a hudební  nakladatel Jiří Plocek vznik jednoho z nejobjevnějších počinů v oblasti hudební  archeologie. Iniciačními slovy ho upozornil na existenci fonografických záznamů  z počátku minulého století nestor hudebních rozhlasových redaktorů, cimbalista,  skladatel a folklorista Jaromír Nečas. Výsledkem bylo v roce 1998 vydání knihy a  CD "Nejstarší záznamy moravského a slovenského lidového zpěvu 1909-1912(z  folkloristické činnosti Leoše Janáčka a jeho spolupracovníků)".Náhodní výletníci  pohybující se v podhůří moravských Chřibů v okolí vesničky Vřesovice mohou být  občas svědky bizarní podívané. Krajinou se na kole projíždí muž s jednou  neohebnou nohou zavěšenou na šňůrce. Ročník 1922, ročník pro moravskou kulturu  nadmíru silný a úrodný. Ve Vnorovech se rodí básník Jan Skácel, v okolním terénu  legendární primáši Volavý, Staněk a Petrů, v Kyjově Jaromír Nečas. "Dělal jsem v  životě všecko možné, a nevím, jestli jsem to dělal dobře. Ale redaktor jsem byl  dobrý."Nečas se svého redaktorství málem nedočkal. V roce 1933 před nástupem do  primy strážnického gymnázia onemocněl zánětem kostní dřeně. V uherskohradišťské  nemocnici mu nohu léčili tak, že mu kost oškrabovali. Přivedli ho na práh smrti  a řádové sestry zajistily odcházejícímu chlapci poslední pomazání. Legenda  praví, že z jedné strany Nečasovy postele ležel postřelený pytlák ze Vnorov, z  druhé vinař z Petrova. Aby chlapec neodešel na druhý svět nasucho, dostával  napít vína, které si podávali přes jeho postel. Nečas přežil, ale noha po drsné  léčbě zůstala neohebná.Tak jako se kolegy přezdívaný "Kulhavý ďábel" projíždí  pod Chřiby na kole, tak se Jaromír Nečas proháněl osudy mnohých mimořádných i  nedoceněných počinů poválečného kulturního života na Moravě. Útlá brožurka  uspořádaná k jeho osmdesátým narozeninám Jiřím Plockem a Evženií Buksovou dnes  přináší svědectví nás žijících, kteří jsme se s Jaromírem Nečasem potkali.  Namátkou: písničkář Vladimír Merta, etnomuzikolog Dušan Holý, Zuzana Lapčíková,  Jiří Pavlica, primarius Janáčkova kvarteta Bohumil Smejkal. Co by teprve  popisovali ti mrtví: básníci Mikulášek, Skácel či lidoví muzikanti, které  natáčel. Mezi nimi i romský primáš z Hrubé Vrbky Jožka Kubík III., který v  jakési žádosti o honorář napsal Nečasovi na korespondenční lístek nesmrtelnou  poctu - Pan Skla Datel Nečas.Na Nečasově kontě je moderní průkopnictví toho,  čemu se teprve po letech začalo říkat world music. Stejně jako kujónský pokus  vydávat provázkovskou Baladu pro banditu za lidovou hudbu. Před průšvihem  zachránil Nečase telefonát notorického alkoholika a normalizačního bandity  Aloise Indry, který byl vysíláním nadšen.Kulturní rubriky a přílohy novin jsou  přesyceny informacemi o velikosti hovínek, která vyměšují domácí miláčkové,  pejsci či kočičky hvězdiček českého showbyznysu. Zpráva o folkloristovi Jaromíru  Nečasovi praví toto: není to žádná májka, kterou pošetilí obrozenci vztyčují a  pentlí na návsi jednou za rok. Je to dílo, které roste a košatí nenápadně jak  dobrý úrodný strom, nesnaží se převyšovat, však nese ovoce mnohé.

29.04.2002