Medailon Františka Okénky (04.05.2005)

V těchto dnech (5. května) se dožívá osmdesáti čtyř let František Okénka z Hrubé Vrbky. Je to přesně ten typ člověka, který dokáže z vašeho ustaraného čela zahnat veškeré chmury, rázem zapomenete na to , že jste unaveni, že musíte nakoupit, než vám zavřou, udělat to či ono.

Je to velmi příjemný společník, dokáže navodit tu správnou atmosféru, dalo by se říci kouzelnou - rozhovor nenuceně plyne, a to všechno pomocí laskavého úsměvu.

Autor národopisných pořadů, muzikant, zpěvák, konferenciér a vypravěč humorných muzikantských zážitků František Okénka z Hrubé Vrbky - patří nejen k nejoblíbenějším folkloristům jihovýchodní Moravy, ale také k legendám Horňáckých slavností a dlouholetým průvodcům po větrném mlýně holandského typu v Kuželově.
Dar výřečnosti, muzikantské a zpěvácké cítění pochytil od svých rodičů, Jenovéfy a Tomáše Okénkových z Malé Vrbky, jimž se narodil jako třetí dítě. „Maminka byla vynikající zpěvačka, známá svatební kuchařka a vypravěčka humorných povídek.

Tatínek byl vyhlášeným zpěvákem, upravovatelem písní a sbormistrem kostelních zpěvů,“ vzpomíná bývalý řídící učitel (po Horňácku rídící) František Okénka.

Na otázku, jaké je jeho životní krédo, odpověděl: „Když jsem na sklonku třicátých let studoval na Učitelském ústavě v Brně a domů na Horňácko jezdíval jen na Vánoce, Velikonoce a letní prázdniny, bývalo mi po rodném kraji dost smutno. S domovem jsem se spojoval jenom prostřednictvím lidových písní a houslí, na něž jsem hrával od dětství. Mým přáním bylo, abych jako hotový učitel mohl pracovat na Horňácku, což se mi nakonec podařilo. Umínil jsem si, že co živ budu, tak nedopustím, aby se krása lidového umění z našeho života vytrácela, ale byla předávána mladším generacím. Tomuto životnímu krédu jsem zůstal věrný dodnes,“ říká hrdě pan Okénka.

Pětatřicet let plodného muzicírování prožil s cimbálovou muzikou hrubovrbického „majstra“ Jožky Kubíka, v níž mimo hraní a zpívání zastával ještě funkci organizačního a programového vedoucího. Pak sedmnáct let hrával s Cimbálovou muzikou Martina Hrbáče. Toho do Kubíkovy muziky přivedl jako velmi talentovaného desetiletého klučinu. „On mě ujišťoval, že budu jednou v jeho muzice hrávat a zpívat.
Svůj slib splnil. Když jsem ale dostal na starost kuželovský mlýn holanského typu, pověsil jsem housle, jak se lidově říká, na hřebík, ale s Hrbáčovou muzikou vystupuji dodnes jako zpěvák a konferenciér. Obě muziky - Kubíkova i Hrbáčova - měly své poutavé fluidum, obě mně přirostly k srdci,“ vyznává se František Okénka, který v minulosti často hostoval jako zpěvák a vypravěč v cimbálových muzikách J. Miškeříka, J. Varmuži, V. Zahradníka a v mnoha dalších.

K jubilantovým aktivitám dále patří několikaleté působení v programové radě Dětské Strážnice, ale i konferování bezmála stovky národopisných pořadů.

ZDENĚK SKALIČKA , Slovácké noviny