SLOVÁCKÝ KRÚŽEK HÁJEČEK
1985 - 2005

Slovácký krúžek v Ostrožské Lhotě se začal formovat po hodech s právem v roce 1985, kdy řada mladých lidí převážně z hodové chasy propadla kráse slováckého folkloru. Nadšení mladých pro tuto činnost bylo obrovské a s velkým elánem se vrhli do nácviku. Zkoušky vedl Vladimír Lopata, tanečník tehdejší novoveské Jateliny. Ještě téhož roku proběhlo první vystoupení při besedě u cimbálu. Kroje ve kterých se tančilo, byly vypůjčené a svým stylem neodpovídaly našemu regionu. V roce 1986 se krúžek spolu s cimbálovou muzikou Jatelina zúčastnil tradičního srazu Lhot a Lehot a na podzim téhož roku se konalo druhé vystoupení při besedě u cimbálu. Po tomto vystoupení zůstali v krúžku opravdu jen ti nejvytrvalejší, doplnění tzv. přípravkou, kterou vedl Josef Dobřecký. Někteří tanečníci tančení zanechali, jiní odešli do jiných souborů, především do Ostrožanu .  V roce 1987 činnost krúžku ustrnula, ale podzimní vystoupení při besedě u cimbálu se přece jenom uskutečnilo.

Po odchodu Vladimíra Lopaty v roce 1988, převzal vedení krúžku Josef Dobřecký, jeden ze zakládajících členů. Zůstala opravdu jen hrstka nadšenců, kteří věřili, že se činnost krúžku oživí. Přišli jsme s nápadem vypsat tzv. folklorní taneční, abychom přilákali zájemce o folklor do našich řad. Přihlásilo se několik mladých manželských párů, kteří měli o folklor opravdu zájem.Naučili jsme je řadu tanců a mnozí vydrželi v krúžku dlouhou dobu, někteří až dodnes. Vznikla výborná parta a na vánoce roku 1988 se uskutečnilo vystoupení s názvem „ U nás na Fridrichovém“, které mělo opravdu velký úspěch také proto, že na něm vystoupil ve své premiéře dětský soubor Kameňáček, který dal dohromady Josef Dobřecký. Pracovali jsme také na tom , abychom měli v čem vystupovat.

Postupně se podle finančních možností pořizovaly kroje. Na tomto vánočním vystoupení nám ještě scházely kordule u dívčích krojů. Za kroje vděčíme nejvíce Lidce Hájkové, která neúnavně shromažďovala materiály a výběr vhodného kroje pro naši činnost konzultovala s dr. Ludmilou Tarcalovou, etnografkou Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Byl vybrán kroj z poloviny 19. století, který se v našem regionu v té době běžně nosil. Dál jsme pravidelně nacvičovali a učili se nové tance a písně. Zkoušky krúžku probíhaly vždy v sobotu v místnosti ve sportovní hale. Oblíbili jsme si také tzv. výjezdní zkoušky, konkrétně do Blatnice na Roháč, kde pravidelně hrávala cimbálovka a kde jsme mohli prakticky uplatnit nacvičené tance přímo s muzikou.

V roce 1989 převzal vedení krúžku Petr Radoch, který v Háječku tančil téměř od začátku. Josef Dobřecký se věnoval práci v dětském souboru Kameňáček. V tomto roce byla krúžkem pořádána Antonínková beseda u cimbálu s vystoupením Háječku i dětského Kameňáčku, na konci června jsme se opět zúčastnili srazu Lhot a Lehot, tentokrát v Dolnej Lehote v okrese Banská Bystrica. Celý podzim jsme se dál pravidelně scházeli, tančili, zpívali a dál různými akcemi utužovali kolektiv. Rozrostli jsme se také o další mladé tanečníky, kteří přešli po ukončení ZŠ z Kameňáčku. Na vánoce jsme vystupovali v Blatničce na předvánočním posezení u cimbálu, kde hrála cimbálovka z Blatnice, se kterou jsme v té době často spolupracovali. V prosinci 1989 jsme uspořádali besedu u cimbálu s vystoupením, na kterou jsme již pozvali cimbálovou muziku Burčáci z Míkovic. Od té doby Burčáci pravidelně hrají na našich vánočních besedách u cimbálu.

V roce 1990 jsme vyjeli do Bratislavy na pozvání místního slováckého krúžku, který pořádal fašankovou veselici, zúčastnili jsme se místního krojového plesu, samozřejmě v krojích. V tomto roce jsme rozšířili počet krojů, jelikož nám Okresní kulturní středisko v Uherském Hradišti poskytlo finanční dotaci. Do Slovače se dalo ušít devět párů mužských nohavic a kordul a pořídilo se 9 párů ženských bot. Do té doby jsme si ženské boty půjčovali ze souboru Dolina ze Starého Města.
Vánoce, a opět beseda u cimbálu, opět Burčáci, opět vystoupení obou našich souborů a navíc zde měla premiéru místní cimbálovka, která převážně doprovází dětský soubor Kameňáček.

V roce 1991 jsme poprvé pořádali Fašank. Ač počasí nebylo zrovna příznivé, Háječek zvládl obchůzku po dědině i večerní zábavu bez větších problémů. Basu jsme pochovali tak, že mnohým by patřilo ocenění za herecký výkon. Při jejím oplakávání s námi slzelo i celé obecenstvo. Jestli smíchy, nebo díky slznému plynu, to už zůstane otázkou. V únoru jsme opět zavítali do Bratislavy na pozvání slováckého krúžku na setkání rodáků a příznivců Moravského Slovácka.

Pořádat Slovácké hody s právem, největší folklorní akci v naší obci, si vzal v poprvé v roce 1991 na starosti náš krúžek. Hody proběhly podle starých zvyků. V sobotu bylo zvaní na hody a večer předhodová zábava. V neděli byla slavnostní mše svatá a odpoledne se celá hodová chasa vypravila se vší parádou ke stárkům ( Petr Radoch, Václav Radoch. Alena Vlková, Martina Hanáčková) a k starostovi pro právo. Na hřišti se uskutečnilo vystoupení hodové chasy a poté hodová muzika. Hrála Rozmarýnka a Burčáci.
Na zimu se samozřejmě uskutečnila beseda s vystoupením obou souborů, s CM Burčáci.
Od tohoto roku se začalo zkoušet v místnosti pod budovou MŠ, kterou nám poskytl Obecní úřad. Také jsme již přestali být součástí Osvětové besedy a veškeré další akce jsme již pořádali vlastními silami a za podpory příznivců krúžku ochotných kdykoliv pomoct.

V roce 1992 jsme pořádali také řadu folklorních akcí. Byl to Ples pro všechny generace, Fašank s pochováváním basy, předvánoční besedu u cimbálu, zúčastnili jsme se oslav 400. výročí narození J.A.Komenského, sjezdu Lhot a Lehot v Dolní Lhotě u Luhačovic. Založili jsme také tradici krojované šlahačky. V srpnu tohoto roku jsme se rozhodli po dlouhé době obnovit další slavnost - Dožínky. Naposled se u nás dožínky v tomto duchu konaly v roce 1980. Byla to organizačně velmi náročná akce. Konala se v neděli, ráno byla mše sv. se svěcením dožínkového věnce, odpoledne potom průvod na místní družstvo pro hospodáře a průvodem přes obec do sálu, kde proběhlo vystoupení.
V tomto roce jsme opět rozšířili počet krojů, a to o mužské boty.

V roce 1993 jsme opět pořádali Fašank s Rozmarýnkou a za pomoci mládeže z KKM. V kronice máme zaznamenánu poznámku, že nejvhodnější masku měl a první koženou medaili v naší historii získal nejmenovaný fašančář, protože byl převlečený za kožkaře a kožený byl už v půlce dědiny. Odměnu by si zasloužil i medvěd, který byl prvním střízlivým medvědem za uplynulá léta. Opět jsme se pustili do přípravy tradičních hodů s právem. Stárci v tomto roce byli Bronislav Bachan a Petr Páč, stárky Julie a Věra Hájkovy. Z výtěžku z těchto hodů byl pořízen kontrabas pro místní cimbálovou. Šlahačka byla opět krojovaná a v tomto duchu jsme pokračovali, když jsme na vánoce začali tradici štěpánského koledování.

V dalším letech jsme pokračovali v udržování těchto tradic a  pilně jsme nacvičovali nové tance.

V roce 1995 jsme se zůčastnili vlčnovské Jízdy králů, kde jsme společně s CM Burčáci vystupovali v hlavním programu. Protože zde byl také p.Šuránek se svými koni, vzal nás domů na voze. Pořádali jsme opět hody s právem (stárci Josef Polehňa a Jaroslav Hájek, stárky Monika Budařová a Julie Hanáčková) a na vánoce jsme při besedě u cimbálu připravili program k 10.výročí založení krúžku.

Po velikonočních svátcích v roce 1996 bylo krúžku nabídnuto účinkovat na Dolňáckých slavnostech v Hluku, které se konaly v 5.-7.července 1996. Jednalo se o vystoupení při sobotní besedě u cimbálu, kde jsme měli pět vstupů. Hrála nám CM Burčáci.
19.října 1996 oslavila CM Burčáci 30. výročí svého vzniku. Na tuto oslavu jsme jako jedni ze spolupracujících souborů byli pozváni a v programu, který připravili sami Burčáci jsme zatancovali, popřáli jim do dalšího hraní a poděkovali za jejich spolupráci s námi následující písní, jejíž text jsme sami složili:
„Burčáci sú kapela, jakú zem neviděla, hrajú nám a zpívajú, srdéčka dobré majú.
Došli sme vám vinšovat, všecko dobré vám popřát, Burčáci děkujeme, všeci vás rádi máme.“
Jelikož jsou Burčáci velmi populární muzika, bylo v míkovickém sále plno hostů, kteří jim přišli pogratulovat.

Rok 1997 byl opět ve znamení hodů, když stárkovali Josef Bartoš, Josef Kauc, Pavla Páčová a Renata Lopatová.
Vedoucí znojemského souboru Dyjavan, se kterou jsme se seznámili na Dolňáckých slavnostech v předchozím roce, nás pozvala do Znojma vystupovat s CM Burčáci. Jejich soubory slavili 10. výročí vzniku, a tak připravili tříhodinový pořad v krásném prostředí znojemského divadla. Vystoupení se nám velice povedlo a sklidili jsme zasloužený potlesk publika.

V dalších letech jsme pokračovali v pořádání tradičních folklorních akcí – fašanky, hody, besedy u cimbálu.
Mimo těchto pravidelných akcí jsme byli v roce 2000 několikrát účinkovat v našem hlavním městě. Vděčíme za to, dnes již zesnulému, lhotskému rodákovi Vladimíru Křápkovi, který ve svém bydlišti v Praze aktivně organizoval různé kulturní večery a na některé z nich nás pozval, abychom zde prezentovali slovácký folklor. V květnu 2000 to bylo vystoupení na benefičním večeru v kulturním klubu v Praze 5 Nových Butovicích, ve prospěch postižených z centra Fatima v Praze 9 , v červnu na Moravském večeru v Dolních Počernicích a 17.listopadu na oslavě státního svátku v klubu Hájek v Praze 5. Při těchto vystoupeních nám hrála cimbálová muzika Žandár, složená vesměs ze studentů ze Slovácka..

V roce 2001 se vedle tradičních Hodů s právem uskutečnily v naší obci oslavy 630. výročí od první písemné zmínky o Ostrožské Lhotě. V rámci této slavnosti se představily v programu lhotské organizace a spolky, mezi kterými nemohl chybět ani Háječek. Na svátek sv. Václava jsme opět zavítali se svým vystoupením do Prahy.

V roce 2002 organizoval Mikroregion Ostrožsko přeshraniční spolupráci se slovenským regionem. Toto setkání se uskutečnilo v Trenčianské Teplé a v kulturním programu, kterým se Mikroregion Ostrožsko představil na Slovensku, předvedl své umění také náš soubor za doprovodu CM Mladí Burčáci. Po této akci byl Háječek pozván k vystoupení na Hody do Uherského Ostrohu a na svátek sv. Václava opět do Prahy.

V únoru 2003 jsme zase zavítali do Prahy. Po vystoupení na Farním plese v Nových Butovicích jsme navštívili Moravský ples , který byl v Národním domě na Smíchově. Zde jsme ovšem nevystupovali, pouze v krojích reprezentovali svou obec. V tomto roce jsme opět pořádali Hody s právem, kterých se zúčastnil opět velký počet krojovaných -  25 párů hodové chasy. Poslední srpnovou neděli se na kopci sv. Antonína uskutečnilo setkání souborů, sborů a muzik Mikroregionu Ostrožsko, kde jsme také my předvedli své umění několika tanečními pásmy. Na podzim jsme se zúčastnili programu v klubu Hájek v Praze 5, kde se konalo Vinobraní. Opět nám hrála CM Žandár. A na konci roku jsem pořádali besedu u cimbálu.

V roce 2004 jsme nacvičili Moravskou besedu, kterou jsme zatančili na dvou plesech – v Blatničce a doma , ve Lhotě. V dubnu jsme společně se zástupci Mikroregionu Ostrožsko zavítali do rakouské vesničky Falkenstein, kde jsme také předvedli Moravskou besedu, kterou nám hrála DH Blatnička. V září se v Uherském Hradišti uskutečnila regionální akce – Slavnosti vína. V rámci Mikroregionu Ostrožsko jsme vystupovali na nádvoří Reduty , tentokrát za doprovodu CM Ženičky z Hluku.
Na začátku roku 2005 jsme vystupovali v Uherském Hradišti na benefici pro Nadaci Děti-Kultura –Sport, která finančně podporuje nejen kulturní, ale i sportovní a další zájmové organizace a spolky našeho regionu . 
Také jsme tradičně pořádali Fašank s obchůzkou a pochováváním basy a především Slovácké hody s právem, konané ve dnech 22.-24.července. Velice nás potěšila hojná účast mládeže v hodové chase. Počet letos dosáhl dosud rekordního čísla 28 párů. Stárci letošních hodů byli Tomáš Kapinus a Marek Miklíček, stárky Alena Miklíčková a Michaela Čápková.
Na podzim, přesně v sobotu 10.září, jsme opět vystupovali jako součást Mikroregionu Ostrožsko na Slováckých slavnostech vína v Uherském Hradišti, za doprovodu CM Babica z Hluku.
Dále je rok 2005 ve znamení příprav oslavy 20.výročí založení Slováckého krúžku Háječek v Ostrožské Lhotě, které se budou konat 26.listopadu tradiční besedou u cimbálu.

V současné době má krúžek 24 členů, kteří aktivně v souboru tančí. Náš repertoár tvoří zejména sedlcké tance a písně z Dolňácka, ale velmi rádi tančíme i tance z Kopanic, Uherskobrodska, Zálesí a také z Myjavy.
Všem , kteří v krúžku působili a v současné době působí, všem příznivcům, kteří ochotně pomáhají, patří poděkování za jejich obětavou a vytrvalou práci v krúžku. Za materiální a finanční podporu děkujeme také Obci Ostrožská Lhota, sponzorům a všem občanům naší obce, kteří svou účastí na našich akcích podporují činnost krúžku.

Slovácký krúžek Háječek se stal svou činností nositelem tradic v naší obci a dostal se do podvědomí nejen místních občanů. Není a zřejmě nikdy nebude špičkovým folklórním souborem a ani takové ambice nemá. Chce však i nadále udržovat lidové tradice v obci, rozdávat radost a lásku k folklornímu dědictví. Proto mu přejme do dalších let, ať se mu toto předsevzetí daří plnit.


Petr Radoch