Právě jsem se dozvěděl, že zemřel Jan Miroslav Krist, významná osobnost moravské lidové kultury, muž, který svůj život v mnohém spojil se Slováckem a Horńáckem. Pokusil jsem se zapátrat a najít nějaké texty, ve kterých byste se o panu Kristovi dozvěděli více. Našel jsem tedy například článek, který vyšel v roce 2002 v deníku Rovnost k jeho sedmdesátinám....Druhý text v Rovnosti od Lenky Fojtíkové z roku 2002 informuje už konkrétně o jednom z jeho projektů...
RB


SEDMDESÁTINY NOSITELE FOLKLORNÍCH TRADIC J.M.KRISTA

Sedmdesáti let se dnes dožívá viceprezident Mezinárodního folklorního festivalu v Brně Mgr. Jan Miroslav Krist, jehož život je už od útlého mládí spojen s lidovým uměním. Jak sám říká, uvědomělý vztah k folkloru získal na sklonku čtyřicátých let mezi vlkošskou omladinou na Kyjovsku a mezi skauty v Uherském Hradišti.

Zpíval a tančil v uherskohradišťském Slováckém krúžku a později v souboru Hradišťan.

V uherskobrodském souboru Olšava byl v letech 1953 a 1954 uměleckým vedoucím a v letech 1964 až 1971 předsedou jeho umělecké rady, v letech 1957 až 1959 tanečníkem, konferenciérem a režisérem souboru Jánošík v Brně, v letech 1971 až 1975 uměleckým vedoucím souboru Velička ve Velké nad Veličkou, v letech 1977 až 1981 vedoucím souboru Lipovjan v Lipově a zřejmě nejdelší bylo jeho působení v brněnském Slováckém krúžku - po letech 1955 a 1956 od roku 1973 dodnes, když v něm své zkušenosti zúročil také jako dlouholetý umělecký vedoucí i starosta. Od roku 1999 zde působí v pozici archiváře a kronikáře.

Krist byl i členem Slováckého krúžku v Praze, choreograficky a režijně spolupracoval se soubory Rozmarýn v Újezdci u Luhačovic, Světlovan v Bojkovicích a Dúbrava v Brně.

Neopomenutelný je jeho podíl na přípravách a realizaci programů mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici, Horňáckých slavností ve Velké nad Veličkou, Kopaničářských slavností ve Starém Hrozenkově a Dolňáckých slavností v Hluku.

Aktivity ve folklorním hnutí přinášely jubilantovi podle jeho vyjádření "především opravdová přátelství, hluboké zážitky, uspokojení z tvůrčí činnosti". Věří, že přinesla něco i těm, kteří byli a jsou kolem něho, neboť se vždycky snažil podělit se s druhými o to, co poznal, co umí a co prožil.

Čím více poznával folklor, tím víc stoupal jeho obdiv k tvůrčímu géniu lidu, tím pokorněji i k jeho uměleckým výtvorům přistupuje.

Jeho diplomní práce na Fakultě osvěty a novinářství na Univerzitě Karlově nesla název Historie slováckých krúžků a vznik souborů lidových písní a tanců na Slovácku - v roce 1970 ji vydal tiskem Ústřední dům lidové umělecké tvořivosti.

Pracoval jako ředitel Městského kulturního střediska S. K. Neumanna v Brně a byl pověřen vedením Kulturního a informačního centra města Brna.

Od 1. prosince 1991 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do Ústavu lidové kultury ve Strážnici a garant realizace projektu Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska. Cílem projektu bylo vytvořit komplexní a spolehlivý pramen poznání regionálních typů a stylů tanců. Na 14 videokazetách bylo zachyceno kolem tisíce tanců z hlavních národopisných regionů republiky a ke každé byla z nich vydána doprovodná publikace o rozsahu v průměru 160 stran.

Až do sklonku loňského roku se J. M. Krist jako produkční podílel na realizaci projektu Lidová řemesla a lidová výroba v ČR.

Autor textu: (bhl)






ŠTÁB FILMAŘU ZACHYTIL UMĚNÍ VERBÍŘU

Veselí nad Moravou - Dvanáct současných i minulých tanečníků folklorního souboru Radošov přišlo předvést své umění do Kulturního domu ve Veselí nad Moravou. Verbuňk muži zatančili za asistence štábu filmařů.

"Projekt Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska jsme začali natáčet již v roce 1992," informoval Rovnost pracovník Ústavu lidové kultury Jan Miroslav Krist.

V první řadě vyšlo čtrnáct videokazet. Na nich jsou zmapovány lidové tance z celé republiky. Čtyři díly byly věnovány západním, středním, východním a jižním Čechám. Pět dílů bylo zaměřeno na moravské Horácko, Brněnsko, Hanou a Valašsko.

Samotné Slovácko shrnují tři kazety. První zachycuje Kopanice, Horňácko a luhačovické Zálesí. V druhé se autoři zaměřili na celé Dolňácko a ve třetí na oblast hanáckých Slováků, Podluží, Lašsko a tance moravských Chorvatů. Jedna kazeta je slezská.

Ke každé kazetě byla vydána skripta s podrobnými popisy tanců, notami, charakteristikou oblasti a doporučenou literaturou.

Předloni bylo zahájeno natáčení druhé řady projektu, která nese podtitul Mužské taneční projevy.

"Už jsme vydali verbuňk na Kyjovsku, Podluží a u hanáckých Slováků. Letos by měl na dvou kazetách vyjít verbuňk na Strážnicku, Veselsku, Uherskoostrožsku, Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku," upřesnil autor posledního projektu Jan Miroslav Krist.

Vloni se natáčelo ve Vnorovech a při strážnickém vinobraní."Tanečníků z Veselska a Ostrožska máme málo, tak jsme se domluvili s vedoucím Radošova Petrem Světlíkem, že bychom dodatečně ještě dotočili nějaké sólisty," zdůvodnil svou přítomnost ve Veselí nad Moravou Krist.

Kazeta by měla vyjít na podzim. Autoři jednotlivých projektů nespoléhají výhradně na natočený materiál. Vyhledávají také v archivech. Bohatým zdrojem je především Ústav lidové kultury ve Strážnici, kde jsou zachyceny všechny ročníky verbířské soutěže od roku 1986.

Autor textu: Lenka Fojtíková