Tonda Vrba: Zemřel tanečník a zpěvák Jurka Mička (20.1. 2007)
Hledat
Slovácko
- NOVINKY + OBČASNÝ "DENÍK" 21. březen 2008 - poslední zápis
- O projektu těchto stránek..... a moje velká prosba
- OSTROŽSKÁ LHOTA
- STŘÍPKY ZE SLOVÁCKA
- HORŇÁCKO
- Poutní místo Svatý Antonínek
- Fotbal, tenis a volejbal ve Lhotě
- Fotbal 1. FC Slovácko
- Slovácko v televizi + archiv ČT
- Video: Folklorika v televizi
- Horňácko na internetu
- FOTKY 2005 + 2006
- ZAJÍMAVÉ WWW STRÁNKY
- ZPRÁVY MIMO SLOVÁCKO
- NOVINY NA SLOVÁCKU - tady můžete číst
V úterý 16. ledna prohrál svůj největší životní souboj se zákeřnou a nevyléčitelnou nemocí skvělý tanečník a zpěvák Jurka Mička z Velké nad Veličkou. Zemřel ve věku 61 let v kyjovské nemocnici jen pár dnů po odchodu na „onen svět“ jeho brněnského kamaráda Jana Miroslava Krista, se kterým spolupůsobil s spolupracoval v souboru Velička.
Jiří Mička pocházel z mnohočlenné známé a uznávané folkloristické rodiny na Horňácku.
Celý svůj život (narozen 10.10.1945 ve Velké nad Veličkou) zasvětil od mládí až do posledních chvil života ve volném čase rozvíjení a šíření slávy horňáckého folkloru.
O to snadnější to měl, že vyrůstal v rodině, kdy jeho otec a matka byli rádci největšími. Naučil se od nich od útlého dětství strojit do kroje a to nejen mezi kamarády při veselení, ale i při duchovních chvílích o různých svátcích ve velickém kostele. Od rodičů si vštěpoval do paměti texty desítek „pěsniček“, jak je správně zpívat, jak vrtět „sedláckú“. Navíc byl přitom obklopen i študovanými folkloristy z jeho široké rodiny, jako byli například manželé Severovi či Klusákovi. A právě po jednom z věhlasných tanečníků, zpěváku prof. Vladimíru Klusákovi se shlédl v nejpřednějším, vznešeném horňáckém párovém tanci zvaném starosvětská. Hrdě po něm držel štafetu nádherné taneční podívané, která na Horňáckých, Strážnických slavnostech, či na jiných pódiích vždy uváděla při jedinečné choreografii diváky do údivu.
Zpěvák, tenorista Jiří Mička spolu s Františkem Okénkou, Martinem Zálešákem, Martinem Čambalem, Janem Pavlíkem, Jarošem Hrbáčem a dalšími pěvci tvořil dlouhá léta kostru mužského sboru při Horňácké cimbálové muzice Martina Hrbáče. S tímto sborem uskutečnil řadu rozhlasových a televizních nahrávek.
Jeho pěvecký projev je zachycen i na zvukových nosičích. Od roku 1971 až do roku 1989 byl členem souboru Velička, v letech 1979-1989 vytvářel spolu s MUDr. Petrem Jelínkem a Janem Kománkem st. vedoucí trio tohoto souboru. S Veličkou pak procestoval řadu států Evropy (Jugoslávii, Polsko, Anglii, Francii, Německo, Belgii, Rakousko, Itálii), kde spolu s dalšími členy předváděl zvyky Horňácka. Nejen na pódiích se Jura Mička s celou Veličkou prezentoval divákům. Také televizní dokumenty a filmy jako Lidé z Podjavoriny, Slovácká svita, Horňácké mládí, ...ani smrt nebere, anebo VII. díl (Slovácko) antologie Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska zachytily taneční umění členů Veličky a jeho samotného.
Zpěvácky byl také Jura Mička spjat do poslední chvíle s velickým sborem. Jeho odchodem však Horňácko ztrácí především tanečníka „starosvětské“.
O jeho tanečním umění spisovatel a publicista dr. Jiří Jilík v knize Rebelové proti všednosti napsal: "...diváci jednu chvíli bouří potleskem a vzápětí strnou v němém vytržení. To když Jura Mička při starosvětské obřadným krokem, tak lehoučkým, tak plným vznětu, obkrouží svoji tanečnici, profesorku Zdenku Jelínkovou. Viděl jsem je takto tancovat sólo desetkrát či dvacetkrát a vždy jsem uchvácen..."
Mnohým z nás, kteří jsme se za tónú muziky a chorálu zpěváků 20. ledna na velickém „kerchově“ s kamarádem Jurkou Mičkou naposledy loučili bude tato přátelská, vstřícná, pohodová a rozdavačná osobnost moc chybět…
ANTONÍN VRBA
Jiří Mička pocházel z mnohočlenné známé a uznávané folkloristické rodiny na Horňácku.
Celý svůj život (narozen 10.10.1945 ve Velké nad Veličkou) zasvětil od mládí až do posledních chvil života ve volném čase rozvíjení a šíření slávy horňáckého folkloru.
O to snadnější to měl, že vyrůstal v rodině, kdy jeho otec a matka byli rádci největšími. Naučil se od nich od útlého dětství strojit do kroje a to nejen mezi kamarády při veselení, ale i při duchovních chvílích o různých svátcích ve velickém kostele. Od rodičů si vštěpoval do paměti texty desítek „pěsniček“, jak je správně zpívat, jak vrtět „sedláckú“. Navíc byl přitom obklopen i študovanými folkloristy z jeho široké rodiny, jako byli například manželé Severovi či Klusákovi. A právě po jednom z věhlasných tanečníků, zpěváku prof. Vladimíru Klusákovi se shlédl v nejpřednějším, vznešeném horňáckém párovém tanci zvaném starosvětská. Hrdě po něm držel štafetu nádherné taneční podívané, která na Horňáckých, Strážnických slavnostech, či na jiných pódiích vždy uváděla při jedinečné choreografii diváky do údivu.
Zpěvák, tenorista Jiří Mička spolu s Františkem Okénkou, Martinem Zálešákem, Martinem Čambalem, Janem Pavlíkem, Jarošem Hrbáčem a dalšími pěvci tvořil dlouhá léta kostru mužského sboru při Horňácké cimbálové muzice Martina Hrbáče. S tímto sborem uskutečnil řadu rozhlasových a televizních nahrávek.
Jeho pěvecký projev je zachycen i na zvukových nosičích. Od roku 1971 až do roku 1989 byl členem souboru Velička, v letech 1979-1989 vytvářel spolu s MUDr. Petrem Jelínkem a Janem Kománkem st. vedoucí trio tohoto souboru. S Veličkou pak procestoval řadu států Evropy (Jugoslávii, Polsko, Anglii, Francii, Německo, Belgii, Rakousko, Itálii), kde spolu s dalšími členy předváděl zvyky Horňácka. Nejen na pódiích se Jura Mička s celou Veličkou prezentoval divákům. Také televizní dokumenty a filmy jako Lidé z Podjavoriny, Slovácká svita, Horňácké mládí, ...ani smrt nebere, anebo VII. díl (Slovácko) antologie Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska zachytily taneční umění členů Veličky a jeho samotného.
Zpěvácky byl také Jura Mička spjat do poslední chvíle s velickým sborem. Jeho odchodem však Horňácko ztrácí především tanečníka „starosvětské“.
O jeho tanečním umění spisovatel a publicista dr. Jiří Jilík v knize Rebelové proti všednosti napsal: "...diváci jednu chvíli bouří potleskem a vzápětí strnou v němém vytržení. To když Jura Mička při starosvětské obřadným krokem, tak lehoučkým, tak plným vznětu, obkrouží svoji tanečnici, profesorku Zdenku Jelínkovou. Viděl jsem je takto tancovat sólo desetkrát či dvacetkrát a vždy jsem uchvácen..."
Mnohým z nás, kteří jsme se za tónú muziky a chorálu zpěváků 20. ledna na velickém „kerchově“ s kamarádem Jurkou Mičkou naposledy loučili bude tato přátelská, vstřícná, pohodová a rozdavačná osobnost moc chybět…
ANTONÍN VRBA
Jiří Mička (vlevo) na fotografii Tondy Vrby